logo

DON’T STARVE, KÁMO

Přežití. Oblíbená kratochvíle každého z nás, třebaže si to ani neuvědomujeme. Lidstvo obecně je v této činnosti velice dobré. Bez toho bychom se nerozlezli z malé bandy v jeskyni tam, kde jsme dneska. Můžeme se sice hádat o tom, jestli je to dobře nebo ne, fakta však mluví za vše. Jde nám to. Pro mnohé z nás to však už není takový výzva jako kdysi. Vzhledem k tomu, že čtete tento text a pravděpodobně tedy máte přístup na internet, počítač, telefon, tablet, elektřinu, čas se vůbec flákat, číst nebo hrát, dovolím si tvrdit, že se nemáte špatně a o tom, jak je těžké přežít, víte jen z televize. A je to tak dobře. Proč se mučit tím, že máte víc štěstí, než jiní. Proč se trápit tím, že bychom nepřežili ani týden  v lesíku za domem?

Lidé jsou dobří v přežívání. A zároveň to jsou velcí hračičkové. Dejte děcku kostky a začne stavět věžičku. Dejte někomu prázdný list papíru a brzy si něj začne něco čmárat. Je to v naší povaze. Vlastně i díky tomu jsme v tom přežívání tak dobří. A je dobře, že si máme pořád s čím hrát. Dobře vědomi si toho jsou samozřejmě i autoři videoher. Některým došlo, že nemusí zrovna tvořit hru s příběhem, bohatým gameplayem a hromadou skriptu, ale stačí, když dá hráčům nástroje a volnou ruku.

Přesně tohle skvěle vystihl Švéd Markus Persson přezdívaný Notch. Rozhodně nebyl první, ale byl první, který na svém nápadu vydělal tolik, že je dneska za vodou. Ano, onou hrou byl Minecraft, který svou cestu za celosvětovým úspěchem odstartoval v roce 2010 a relativně brzy se stal takový fenoménem, že prosákl i mimo herní médium samotné. Něco takového se stalo v herní historii jen párkrát. Samozřejmě se záhy vyrojila řada klonů a pokusů tento úspěch zopakovat. Marně, i když i takové hry si své věrné fanoušky našly. Zmínit můžeme například velmi povedenou Terarii, ve které jsem i já strávil až nechutně moc času.

Na papíře vypadá hra Don’t Starve jako další klon. Máte panďuláka, sbíráte věci, ze kterých stavíte věci a máte velký svět na vyblbnutí. Sfouknout ji tímto by však byla docela škoda, protože hra přidává k osvědčenému receptu jednu důležitou ingredienci – přežití, což v zásadě prozrazuje už název samotný. Když Don’t Starve označím za survival masakr, taky nebudu daleko od pravdy.

Vítejte ve světe Tima Burtona! Jen tato věta chybí v podtitulu názvu hry. Vizuál je opravdu třída. Aby taky ne, když za hrou stojí americké studio Klei Entertainment, které svůj cit pro detail a umělecký dojem předvedl napřílad ve hrách Shank, Mark of the Ninja nebo v akutální novince Invisible, Inc. Jejich styl musíte buď milovat nebo nenávidět, jedno je ale jisté – má styl, který nikde jinde nenajdete.

A o co tedy jde? Objevíte se v roli dobrodruha průkopníka, který má v neznámém světě jediný úkol – přežít. Začnete sbírat první maličkosti. Trávu, klacky, kameny, vyrobíte první sekyrku, pokácíte první strom… Velice brzy vám však dojde, že tady se musíte starat o víc, než jen zdraví. Tím hlavním je žaludek. Logicky, jinak by název hry nedával moc smysl. Vydáte se na svět borůvek, semínek, brzy si ulovíte prvního králíka nebo na ohni opečete žabí stehínko. Aby toho nebylo málo, musíte se starat i o psychickou pohodu svého virtuálního svěřence, kterou narušuje třeba déšť, toulání se po hřbitově nebo pobyt ve tmě, což brzy zjistíte ve chvíli, kdy padne noc.

Tohle všechno vypadá na první pohled velmi jednoduše. Komplikace nastanou ve chvíli, kdy narazíte na první potvoru, která vám jde po krku. A že jich kolem je! Don’t Starve je hrou, ve které každý neopatrný krok znamená nenávratnou smrt. Nic nenaštve tak, když vás po dvou hodinách hraní napadne roj včel. Je to hardcore. Opravdu. Ale s každým novým začátkem nasbíráte nové zkušenosti a naučíte se nové postupy (Don’t Starve je další hrou, ve které není tutoriál a vše se dozvíte jen zkoušením nebo studováním wikipedie), které vám další postup ulehčí. A že je co se učit.

Postupně se vám otevře před očima ohromný svět plný detailů a souvislostí. Vše je proti vám. Potraviny se kazí, houby vás otráví, neopatrnou manipulací s ohněm zapálíte celý les včetně vás, z hrobu na vás vyskočí duch… Je to velice, velice krutý svět, který umí překvapit i ve chvíli, kdy už se považujete za ostříleného frajera. A to ještě není nic proti tomu, kdy se podíváte do podzemí nebo přijde zima či suché léto. Tvůrcům Don’t Starve se však podařilo vše vybalancovat tak, že stejně vás to nutí zatnout zuby a začít opět od začátku.

Don’t Starve je nádherným pískovištěm nabízející téměř neomezené možnosti k vyblbnutí. Nad konkurenci hru vyzdvihuje ale neustálý pocit nebezpečí a ohrožení. Tak snadné je jednou chybou přijít o vše. Navrch nabízí úžasný vizuální styl a svěží humor a nadhled autorů. Pokud vás Don’t Starve chytne, jen tak vás nepustí, takže pozor. Hra je navíc dostupná na téměř všechny platformy, můžete vyzkoušet přežívat v multiplayeru a brzy se dočkáme také mobilní verze. Co víc si přát? Snad jen notnou dávku štěstí. V Don’t Starve ho budete zatraceně potřebovat.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Karel Krajča

Šéfredaktor. Herní fanda, komiksový milovník, blázen do písmenek, hudební nadšenec, herní maniak nebo samozvaný filmový kritik. Tolik zájmů a tak málo času...


KOMENTÁŘE