Jumanji: Vítejte v džungli!
V roce 1995 vrazil do kin film přinášející zábavu i zděšení, ale od té doby také neustálý pocit mrazení, když v dálce uslyšíte znít bubny. Jumanji propojilo kouzlo deskové hry s realitou, která nebyla vždy zcela příjemná. Jak si ale na sklonku roku 2017 vede její rebootovaná verze ve formě konzolové hry?
Spencer, Anthony, Bethany a Martha jsou studenti Brantfordské střední. Všichni skončí po škole – někdo z důvodu podvádění, někdo z neúcty k učitelům. Přestože od ředitele dostanou za úkol odstranit svorky z kupy časopisů, aby je mohla škola odnést do sběru, objeví Anthony podivnou historickou krabičku. Jediný Specner, jako právoplatný geek ve skupině, pozná, že se jedná o starou konzoli pro televizní hry a hru zapojí: Jumanji: Vítejte v džungli. Mladí žáci nečekají příliš mnoho zábavy, ale že je hra vtáhne do svého světa a oni zažijí realitu tak skutečnou, jakou ani v moderní době ta virtuální nedokáže napodobit, netušil nikdo z nich!
Jumanji: Vítejte v džungli je jiný druh filmu, než ten původní. Ten měl v sobě nejen kouzlo nepoznaného – nikoho tehdy nenapadlo, jak by obyčejná desková hra mohla někomu ublížit. Jumanji (1995) bylo tajemné, děsivé a běhal při něm mráz po zádech (speciálně pokud nejste fanoušek krokodýlů, opic nebo pavouků). Nové Jumanji: Vítejte v džungli je více moderní a především vtipné.
Posunem z deskových her do světa televizních her sice zmizelo napětí spojené s posunem figurek po hracím poli a čtení popisků. Nahradil je ne příliš vychytaný systém levelu a odhalování mapy. Avšak tvůrci si alespoň krásně pohráli se základními pravidly pro hry, jako jsou NPC postavy, cut-scény nebo speciální schopnosti.
Druhý pohled Miroslava Haranta: Vzhledem k tomu, jaké filmy má za sebou režisér Jake Kasdan, od nového Jumanji jsem radši vůbec nic nečekal. Výsledný produkt mi však dokázal vzít vítr z plachet – do sálu jsem vcházel s očekáváním průšvihu a vycházel jsem pozitivně překvapený. Film se nesnaží na sílu navazovat na originální snímek, tvůrci se chytře rozhodli, že prostě půjdou svou vlastní cestou, i kdyby to mělo znamenat, že to s originálem nebude mít nic společného. Což taky vyjma úvodních pěti minut nemá. A pokud si film chcete užít, budete na to muset přistoupit.
Jumanji: Vítejte v džungli je čistokrevnou komedií, která se občas pouští do skvělého parodování dnešní popkultury, především pak počítačových her. V centru dění se ocitají 4 šablonovité středoškolské figurky, jež jsou vtaženy do konzolové hry, z jejichž stereotypů si však film skvěle utahuje a poskytuje pak dospělákům, kteří je nahradí, spoustu prostoru k vyblbnutí. Zatímco mladí herci za zmínku příliš nestojí a příběh s nimi v úvodu až tak nešlape, jakmile se na plátně objeví čtveřice ve složení Dwayne Johnson, Jack Black, Karen Gillian a Kevin Hart, film nabere na obrátkách a především se z něj začnou sypat nesmírně komické scény. Na hercích totiž film stojí i padá – všichni zde ví, že nic extra sofistikovaného nenatáčí. The Rock je charismatický tahoun, který si hraní na teenagera vysloveně užívá, skutečně filmu ale kraluje Jack Black, do nějž se převtělí postava instagramové slepice, což scénář využívá jak je jen možné. Karen Gillian je v hodnoceních často neprávem opomíjená, přestože její flirtovací scéna patří k vrcholům filmu. Kevin Hart je rozhodně nejslabší, občas je strašně otravný, ale i on povětšinou dokáže solidně bavit. Co se scénáře týče, nečekejte nic inteligentního a sofistikovaného, mimo prostředí hry (čili na začátku a na konci) je film jen podprůměrným středoškolským dramatem a setrvává v něm déle, než by měl – přesto si myslím, že návštěvou nového Jumanji neprohloupíte.
Takto odlehčenou a zároveň zdařilou záležitost jsme v kinech totiž neměli dlouho. Snímek sice není tak ideálně rodinnou záležitostí, myslím, že mladší 12 let se u toho tolik bavit nebudou, pokud ale prahnete po troše oddychu a chcete u filmu projednou jen vypnout a bavit se, běžte na Jumanji, protože jde o ideální, navíc nesmírně zábavnou popcornovku, u níž vám ty necelé dvě hodiny utečou jako voda. Co se dabingu týče, netrpěl jsem a moc vtipů se v něm neztratí, zas tak špatný není. Hodnocení: 3,5/5
Jumanji: Vítejte v džungli není místo, kde byste hledali těžkou filosofii a smysluplné rozhovory. Film je o klasických archetypech teenagerů, které ze studentských filmů známe – ostýchavý geek, jednostranný sportovec, neoblíbená chytrá holka a oblíbená blbá holka. Takže i když na sebe později vezmou těla, obličeje i hlasy Dwayna „The Rock“ Johnsona, Jacka Blacka nebo Karen Gillan, pořád budou jejich dialogy absurdní. A možná o to vtipnější je pak celý ten pohled na Karen Gillan, která „neumí“ být sexy, nebo na Jacka Blacka, který rozhodně válí jako muž se ženou uvnitř. Jeho postupné odtajňování mužského těla je perfektní.
Neodvážím se říct, že by se film mohl líbit každému. Skutečně je k němu třeba mít připravenou velkou dávku nadhledu. Ale děti určitě pobaví a dospělé nejspíš taky. Chce to jen na dvě hodiny odložit rýpavý cynismus doma do skříně a odevzdat se do náruče předvídatelné, kýčovité studentské komedie z prostředí pralesa. Za mě rozhodně super odreagování.
-
Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže
.O AUTOROVI
Autor. Scénárista bez místa, trekkie, kreslíř, spisovatel, fanda Star Wars a hráč SW: The Old Republic.
Autor. Seriálový a filmový nadšenec, který navíc propadl vášni pro knihy. Jeho knihovna se pod tíhou knížek začíná nebezpečně prohýbat, místní malé kino žije z určité části taky z jeho velmi častých návštěv a velkou část svého času tráví jen sjížděním seriálů. A občas něco napíše.