MARŤAN

Je nejslavnějším mužem na Zemi. Až na to, že není na Zemi. Do kin konečně dorazila jedna z nejočkávaněšjších knižních adaptací spisovatele Andyho Weira. Příběh o tom, jak přeživší astronaut uvízne na nemilostrdné planetě a díky svému důvtipu a vědě překonává nástrahy nehostinného prostředí, když mezitím na Zemi se kujou pikle, jak našeho hrdinu zachránit. Mark Watney je prostě Marťan a jelikož se hlavní role ujal ve sci-fi zatím nepřesvědčivý Matt Damon a režisérské stoličky Ridley Scott, který si poslední dobou mezi fanoušky taky nadělal pár vroubků, všichni jsme netrpělivě čekali, co z toho vypadne.

Takže. Já jsem byl jeden z těch, kdo měl tu možnost přečíst si knihu dřív, než jsem se odhodlal vkročit do kina. Je všeobecné pravidlo, že kniha bývá lepší než film a jelikož v tomto případě je kniha dokonalost sama, čekal jsem, že ač film může být sebeúchvatnější, srovnání zde prostě nejde. Knihu jsem četl třikrát za sebou a věřím, že si ji ještě někdy zopáknu. Knižní Marťan je o tom, jak borec typu MacGyvera, zběhlý inženýr a botanik využije veškeré své znalosti, aby přežil. Celou knihu tak provází neskutečný zápal a  číší z ní čirý pragmatismus a lehkost, s jakou se s potížemi vypořádává. A že mu jich Mars naloží. Prostě Markovi fandíte už pro jeho povahu a jeho boží hlášky.

Ale zpátky k filmu. Ten se snaží jít v podobných kolejích jako kniha. Tudíž celý příběh se odehrává na třech lokacích. Samotný Mars, který Marka denodenně trápí, vesmírné středisko na Zemi plné expertů, a posádka původní mise, letící zpátky k Zemi, která nedobrovolně zanachala Marka na planetě. Po nehodě a odletu spoluúčastníků mise zůstane Mark Watney na Marsu úplně sám. S proraženým břichem se mu po vede dostat se do Habu, což je nafukovací obydlí a tam, dle jeho slov, začne teraformovat planetu, vyřeší spustu nešvarů, začne pěstovat kobzole a kutí, jak se spojít se s NASA. Celou dobu si zaznamenává videodeník, a nedělá si bůhvijaké starosti, spíš se jim pragmaticky staví čelem. Na Zemi mezitím zjistí, že Mark je naživu, tak společně s původní posádkou mise Ares, vymyslí šílený plán pro jeho záchranu.

Tohle je zhruba kostra filmu, která je téměř totožně zkopírována z knížky, včetně podobnosti situací a humoru, kterého sice do filmu museli naskládat rozhodně méně, ale i tak si drží skvělý standard. Mark v podáni Matta působí přesvědčivě. Docela jsem to tomu parchantovi věřil, a to i přes to, že jsem se zařekl, že on se prostě do scifíčka nehodí (V Elysiu za to až tak nemohl, tam to Blomkamp pokazil sám, ale v Interstellaru mi přišel jak pěst na oko.). Jsem rád, že mě vyvedl z omylu. Ostatní osazenstvo rozhodně nechybuje a dokonce mě bavilo, jakým způsobem se problémy v NASA řeší. Prostě sednou, do kanclu, zapojí nejlepší lidi a mezitím se mezi sebou pošťuchují, co je vlastně nejlepší řešení, kór když mají tak málo času. Pokud bych to měl srovnat například s Apollem 13, tak tady mi přišlo, že byli všichni nějak méně na nervy.

Když se podívám na filmy z minulostí, které se odehrávaly na Marsu a tvářily se vážně. Tím nemyslím Doom, nebo Duchové z Marsu, ale rádoby seriózní filmy jako byly Mise na Mars nebo Rudá planeta. Marťan se rozhodně řadí tak alespoň o pět tříd výše a rozhodně je vidět, že kvalitní předloha je svatý grál. Markovy kousky na planetě táhnou a celé vyprávění se tváří být dosti realistické. Naprosto úžasným nápadem je vytvoření komunikační abecedy pomoci hexadecimální soustavy a ASCII tabulky. Nechci moc spoilerovat, ale tento fakt byl ve filmu vytvořen bravůrně, i když jsem díky znalosti předlohy  měl určité pochyby. Co mi ovšem reálné nepříjde, je spolupráce USA s Čínským vesmírným programem, ale je to sci-fi, takže je to podobné, jak porozumět ženám. Je sice fakt, že mnoho trablů, které Mars dokázal Markovi připravit, bylo ve filmu vypuštěno, ale kdyby tam mělo být úplně vše, tak by z toho mohl být celovečerák rovnou třikrát.

Co je ovšem naprostá paráda, je režie a kamera. Je sice fakt, že s CGI nešetřili a například kompletně v něm bylo krom pozadí a Markova okolí, také například sklo z přilby skafandru. Ridley Scott si zase u mě šplhnul a je vidět, že po zpráskaném Prométheovi, ještě dokáže tento matador vylézt kompletně na světla slávy. Stylistika vybavení, či skafandrů byla naprosto boží a klidně bych se vsadil, že se vůrci nebáli inspirovat herním Mass Effectem. Celých 134 minut uteče jak voda a prestože Markovi fandíte, nejste u filmu nijak nervózní. Což například trochu koliduje s knihou, kde jsem každý průser rozhodně prožíval naplno a srdce mi bušilo i za něj. Nicméně suma sumárum, film je skvělý a nebýt zmlsaný knihou, asi bych dal i o tlapku navíc. Nicméně letos patří mezi špičku a teď už jen počkat na Star Wars.