Star Trek Discovery – tam, kam se raději nikdo nevydal

Nový seriál Star Trek Discovery se zaklínil do podvědomí široké veřejnosti nejen tím, že opět uvádí na obrazovky fenomenální Star Trek, ale především neklasicky klasickým problémem – hlavní hrdinka je žena a ještě k tomu snědší pleti. Myslím, že v tisícovkách diskuzí, kde se lidé nad tímto faktem pozastavovali, se trekkies museli válet smíchy po zemi, protože kapitán Sisko rovněž nebyl zrovna albín a nikdy to nikomu nevadilo. A přesto se rasistické nesmysly nevyhnuly ani tak mírumilovnému a všemilujícímu Star Treku, který se diversitou a filosofickými otázkami zabývá především.

Na mysl se při sledování seriálu totiž dostává úplně jiná sorta výtek, které se dají Star Trek Discovery přilepit na pomyslné čelo a se kterými někteří trekkies bojují od samotného počátku.

Děj Discovery se odehrává přibližně 10 let před narozením Jamese T. Kirka. Kdo zná TOSku (The Original Series), dobře si uvědomuje kostičkové počítače, podivné ukazatele a ovládací panely jako ukradené kulisákům z Her bez hranic. A najednou voila! Máme tady vydesignované panely, hologramy, opravdu kvalitní skafandry, mluvící počítače. Jasně, proč by ne – vypadá to hezky, ale jak je možné, že Federace 10 let před Kirkem měla lepší technologie, než ve své době samotná Enterprise? Možná dojde na nějaké období temna, možná tvůrci Discovery časem vysvětlí zvláštní technologický posun. Prozatím bych ale více ocenila, kdyby rovnou na začátku přiznali, že tohle je Star Trek z alternativního universa a většina z nás by mohla klidně spát.

Další diskutabilní věcí jsou dozajista klingoni. Kdo miluje bojovný národ se specifickým jídelníčkem si rozhodně přijde na své v prvních dvou dílech. Klingonů je tam hodně – a mluví 99% času klingonsky. Bravo, pánové a dámy! Všechna čest hercům a jejich hlasivkám. Ale protože doba je taková, že filmaři mají pocit, že všechno musí být „jinak a lépe“, z klasických klingonů s nakrabatěným čelem, a nutnou potřebou zubaře, se staly jakési brouku podobné potvory, něco mezi rémany-klingony-unasy a tím bílým týpkem z Promethea. Chci říct…vážně? Co je špatně na tom, nechat alespoň v něčem kámen na kameni? Neříkám, že mi nový vzhled klingonů vyloženě vadí, ale jsem zvědavá, jestli ho někdy logicky ospravedlní. Třeba mají klingoni různé poddruhy? Klingon obecný, klingon Khalessův, klingon bezčelý…

Pomineme-li ale všechny tyto obrovské drobnosti, dostáváme se k hlavnímu problému Discovery, který se může a nemusí časem změnit a to je jeho posádka. Všichni dobře víme, že posádka je jedna velká rodina. Je to stavební pilíř Star Treku. Tým musí být dokonale sehraný, souznít jako struny na kytaře. Posádka si musí bezmezně důvěřovat a spoléhat na sebe. Jenže tenhle pocit soudružnosti se v Discovery vůbec neobjevil. Nejsympatičtější a nejstartrekovější postava – kapitán Philippa Georgiou (Michelle Yeoh) je už v titulkách označena jen jako guest star, takže asi tušíte, co se stane. Její jednička Michael Burnham (Sonequa Martin-Green) je vulkánem zpitomnělá holka (chráněnkyně Sareka, Spockova otce), neschopná ani vysvětlit své chování tak, aby dávalo smysl a dovolí si jít proti přímým rozkazům kapitána. A už jen ten samotný fakt dokáže ubrat na oblíbenosti postavy obrovský kus divákovy náklonnosti. Proto je zatím v Discovery neskutečně těžké najít si něco, na co se lze upnout a těšit.

Přesto – celkově nelámu nad Discovery hůl. Sama pro sebe si říkám, že je to alternativní vesmír, a tak tomu leccos odpustím. Již v prvních dílech jsou tam nějaké náznaky toho skutečného treku, ale prozatím je jich tam vážně málo. Uvidíme časem. Alex Kurtzman, který přivedl na svět poslední Mumii, Star Trek (2009), Star Trek Into Darkness nebo seriály Ostrov či Fringe (úvodní titulky Star Trek Discovery a Fringe jsou si ve svém smyslu velice podobné) není úplně marný autor, tak mu budu držet palce. Vlastně chci jen jedno – více Star Treku a méně akčních zbytečností pro moderní publikum. Chápu, že i ty herce je třeba zaplatit, ale ne tak, že zaprodáte duši a myšlenku Star Treku konzumnímu peklu.