A – komiks beze slov

Ke konci loňského roku vydalo nakladatelství Petrkov novou knihu Pavla Čecha. Když ji vezmete do ruky, tak se dostaví pocit čehosi výjimečného. Už první kontakt totiž zaměstná hned tři smysly zároveň. Prvním je hmat – kniha je na omak velmi příjemná a evokuje pocit velmi jemné kůže. Druhým je zrak – komiksová kniha, která má na deskách, kromě jména autora, jen velké červené písmeno „A“ a něco, co vypadá jako kámen s anténkou, prostě zaujme a probudí zvědavost. Posledním ze zmíněných smyslů je čich – ti, co ho mají, tvrdí, že nové knihy úžasně voní.

Pavel Čech už má za sebou pěknou řádku komiksových knih a podílel se na nejednom komiksovém magazínu. Čechovy knihy jsou určeny převážně dětem. Jeho kresba sice není anatomicky přesná a není typicky komiksová, ale je přesně taková, jakou očekáváte od dětských knih. Kresba postav je na jednu stranu jednodušší, ale díky pečlivému vykreslování okolí a díky úžasnému použití barev jsou jeho kresby naprosto kouzelné a mají pohádkovou atmosféru. Nádherné jsou především celostránkové a dvoustránkové kresby, na které se budete dívat dlouhé minuty a budete si užívat všechny ty zakomponované detaily.

Čechova nejnovější kniha nás přivádí do děsivého normalizačního světa, kterému Čechova kresba dodává hustou mrazivou atmosféru. V tomto světě vládne kult osobnosti velkého bratra a moc je v rukou armády a policie. Zde jsou si všichni rovni, ale jak už to tak bývá, někteří jsou si rovnější. Že vám to něco připomíná? Mělo by! Bylo by smutné kdyby vám to nic neříkalo, protože jak říká klasik – „Ti kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali.“ (George Santayana)

Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla (George Orwell)

Jsme tedy v normalizačním světě, kde je všechno stejné. On to vlastně není celý svět, ba dokonce ani stát. Je to jedno smutné město obehnané vysokou zdí, ve kterém je všechno stejně šedivé – domy, byty, ulice, dny i lidé. Všechny ráno vzbudí rozhlas po drátě, všichni si dají na hlavu povinnou rádiovku se svým číslem a vyrazí do továrny vyrábět zbraně. Cestou se staví do obchodu s jídlem, kde si vystojí frontu, aby za potravinový lístek dostali standardní půlku chleba, tak jako všichni ostatní. Orwell jako vyšitý.

Politickou doktrínu tohoto města je „A“. To písmeno je všude. Jsou jím psané veškeré texty – články v novinách, na plakátech, na vývěsních štítech, na vlaječkách v rukou dětí obdivujících vůdcovu sochu, prostě všude. Není to ale intelektuální omezenost toho znásilněného světa. Je to totalitní cenzura všech informací, omezený počet témat všech dialogů a dokonce i autocenzura myšlenek lidí. Lidé v tomhle městě jsou už v takovém srabu, že jediné co znají je „A“ a jsou o něm přesvědčení jako o jediné a nevyvratitelné pravdě.

Aaaaa aa aaa. Aaaaaaa aa aaaaaaaa. Aaaaaaaaaa aa aaaa (Pavel Čech)

V tomto městě žije i náš hrdina. Říkejme mu třeba Cecil. Jeho život je normální, tedy normalizační. Ráno ho budí „A“  z rozhlasu a v továrně vyrábí dělostřelecké granáty. Cecil ale není znormalizovaný tak, jak by si režim přál – Cecil sní o létání. Během přestávek na svačinu pozoruje ptáky a sní. Ale pořád věří v „A“. Jednou se však rozhodne vyšplhat na tovární komín, snad pro ten nadhled, který mohou mít jen ptáci, a to, co z komína spatří, mu vezme dech… Spatří svět za zdí, který ani zdaleka nepřipomíná otrávenou poušť a bojiště, jak jim tvrdí propaganda. Za zdí je barevná příroda. To důležité v Cecilově životě má ale teprve přijít. Bude to natolik šokující, že to otřese jeho viděním světa a otevře mu to oči – spatří písmeno „B“. Tak začíná Cecilův boj za svobodu.

Áčko přináší podobenství o nesvobodě, o časech které byly a o časech, které už nesmíme dopustit. Vypráví to formou, kterou ocení staří, mladí a dokonce i ti nejmenší. Tuto knihu si přečtou i předškoláci, protože Áčko je beze slov. O to více vynikne atmosféra totalitního světa a přinutí čtenáře, aby se alespoň na chvíli zamyslel. Tato kniha se beze studu může v knihovně postavit vedle Orwellova 1984. Kniha má velký formát A4 a tvoří ji 60 stran na velmi tlustém a pevném papíru. To už musí něco vydržet. Tohle prostě chcete!