logo

Robokalypsa – Drsný technothriller, který loudí z Asimova

V našem robotickém tématu jsem dlouho přemýšlel, která kniha by tak perfektně zapadla, až jsem málem zapomněl, že jsem zhruba před rokem přelouskal nenápadné dílko neznámého Daniela H. Wilsona, které se robotí vižáží jen hemží. Knihu jsem měl zapujčenou, tudíž mě i při mé sbírce nenapadla a až po prohrabování internetu, jsem na ni opět narazil. Robokalypsa sama o sobě má toho spousty, co ve vás zanechat, i když místy si krade z již známých děl významnějších velikánů, ale o tom podrobněji níže.

Daniel H. Wilson držitelem titulu PhD a odborníkem v oblasti robotiky. Jako mladý začínající autor se světu ukázal dětskou variací na Alenku v říši divů a vydal dílko Chlapec a jeho Robot. Knihu jsem nečetl, protože na podobné tituly jsem za poslední dobu narážel nesčetněkrát, avšak na doporučení, jsem se zhostil přečtení Robokalypsy, která se již podle anotace zdála, že se dá zařadit mezi ty vyspělejší. Neměl jsem ani zdaleka zdání do čeho jdu, a i když jsem na knihu na pultech knihkupectví kolikrát koukal, neodvážil jsem se k jejimu vlastnictví. A teď už vím proč.

Příběh knihy je jako klasické klišé – Nepříliš vzdálená budoucnost, kde „vnímavý“ počítačový program uteče z výzkumného střediska a zahájí krvavé povstání proti lidstvu. Dr. Nicholas Wasserman věděl, že jeho program Archos, přes nekonečné výpočetní možnosti, dokáže být nebezpečný mimo kontrolované prostředí. Ale i přes jeho úsilí o potlačení vývoje, Archos dokazuje, jak moc chytrý je. Vyřeší způsob jak porazit svého tvůrce a v momentě, kdy je venku, rozhodne se osvobodit ubohé životní formy od metly lidské rasy. Jednoduchou cesou se rozšíří do veškerých technologií a strojů a odsoudí lidskou rasu k záhubě, nebo k otrockému životu v táborech nucených prací. Vítězství Archos se zdá být finální a zdrcující. Ovšem buňky lidského odporu se začnou po celém světě združovat.

Tohle už jsme četli několikrát a bohužel v podstatě samotného příběhu žádnou originalitu nevidím. Terminátor (respektive SkyNet by mohl povídat). Zajímavostí ovšem je, že kniha prakticky začíná v okamžiku skončení války a vitězstvím lidského pokolení nad silami Archos je postupně servírována sériemi událostí, zaznamených roboty, které byly klíčové pro vývoj války a přerod v lidské vítězství. Kniha je tak snůžka pouhopouhých epizod jakoby vytržených z vypravěčského kontextu nějakého historika „Byla jednou jedna válka proti strojům“. Tato struktura děje tak autorovi svým způsobem umožnila přeskočit nucenou výkladovou dřinu a častokrát nešikovný vývoj postav přes vnitřní monolog, který často snižuje tempo vyprávění. Wilson nechává své postavy „pouze“ vyniknout svými činy. Epizodický styl je tedy plný energie a inteligentních nápadů.

V Robokalypse by jeden mohl být v pokušení věřit (nebo doufat), že by mohla být moderním ekvivalentem Asimovovy klasiky – Já, Robot. Jistě, povrchové rysy jsou přítomny. Oba svazky představují řadu vzájemně propojených příběhů o vzestupu robotického vědomí, ve formě umělé inteligence a následných konfliktů mezi roboty a lidstvem. Avšak Wilsonův první dospělý debut je jen ubohou náhražkou skutečně složitého filozofického rozvrstvení Isaaca Asimova. Kniha vám prakticky nenabídne žádné zákony robotiky, či vědecké zpracování pozitronového mozku, spíše ploše deliminuje příběh, přidává klasicky ohrané akční sekvence a povrchní postavy, které vám budou připadat místy jako by byly vyrobeny z plastu.

Českého vydání se zhostil Knížní Klub, tudíž vydání je hezky zpracované, vázané a s kvalitním přebalem. Překlad si vzala na paškál Erika Hájková jakožto pro mě neznámá překladatelka. Avšak nemohu se zbavit dojmu, že právě kvalita překladu knize krapet přidal, protože se to četlo dost příjemně.

Je to možná škoda, protože když se na knihu podívám jako na celek, sama se mi docela líbí a fakt by asi stačilo málo, aby vystřelila výše. Dílo rozhodně nikoho přečtení neurazí a soudím, že v dnešní době je jen dobře, že se autor vyhnul přílišnému technologickému vysvětlování a přes své vědecké vzdělání ubral na terminologii a spíše se zaměřil na pojetí příběhu. Avšak lesk originality by tomu slušel více, tak jako krapet promyšlěnější děj. Ale pozitivním faktem pro autora je rozhodnutí Hollywoodu snímek natočit a dokonce si jej vybral významný Steven Spielberg. Natáčení bylo sice posunuto, ale režisér věří, že film vznikne. Tak uvidíme.

(Visited 61 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Admin a zástupce. Administrátor, redaktor, občasný pisálek povídek, osina v zadku všech idiotů, ale jinak kamarád všech, s kterými si má co říct. Filmový nadšenec, hráč her všeho druhu, čtenář knih s fantazií a poslední dobou komiksový dobyvatel.V současné době píše svůj první román.


KOMENTÁŘE