X-MEN: APOKALYPSA ANEB LEKCJE JĘZYKA POLSKIEGO

Rok 1983 se odehrál jinak, než si mnozí naši rodiče a prarodiče pamatují. Po světě běhají mutanti, téměř všichni s nimi kamarádí, a nikdo nemá potřebu nějak zvlášť usilovat o zkázu lidstva. Ba dokonce ani Magneto, který se schovává v polských lesích a propaguje tehdy ještě praktickou lumbersexuální módu. Poklidná situace se ale mění, když banda neznalých egypťanů probudí mýtické stvoření jménem En Sabah Nur. Inu, asi je jim jejich původních 2 000 bohů málo.

Deset let po událostech X-Men: Budoucí minulost se toho hodně změnilo. Po epickém činu Raven (Jennifer Lawrence) se z modré krásky stala osamělá hrdinka osvobozující týrané mutanty, profesor Xavier (James McAvoy) opět otevřel svou školu pro talentovanou mládež, a Eric Lehnsherr (Michael Fassbender) se odstěhoval do Polska, kde si našel manželku a zplodil Sněhurku, nebo-li dcerku Ninu, která komunikuje se zvířaty. Idylický rodinně-výchovný život oblíbených mutantů však naruší probuzení Apokalypsa (Oscar Isaac), též známého jako En Sabah Nur; famózního, bohu podobného chlapíka s cool abilitou, jakou je rozbíjení věcí na atomární úrovni a jejich přetváření v něco jiného. Protože ale správný záporák potřebuje správné sidekicky a Disco nikdy nejí sám, rozhodne se Apokalypsa narekrutovat si svou novou fantastickou čtyřku s níž míní (samozřejmě) ovládnout svět. A tak se po mnoha letech v ústraní na scénu vrací Eric, nyní již opět jako radikálně smýšlející Magneto (proč, to nebudu spoilovat), v egyptských uličkách odchycená zlodějka Storm (Alexandra Shipp), kovový okřídlený hrdina Angel (Ben Hardy), a plasmaticky svítící Psylocke (Olivia Munn).

A stejně jako v Captain America: Občanská válka, i zde proti Team Apocalypse stojí ti hodní, nebo-li Team Xavier, zahrnující naopak to nejlepší co může teenage generace mutantů nabídnout – “modrou trojici” Nightcrawler (Kodi Smit-McPhee), Mystique a Beast (Nicolas Hoult), červenovlasou krásku a skromný talent Jean Grey (Sophie Turner), deprivovaného, ale o to mnohem snesitelnějšího Scotta Summerse (Tye Sheridan), a v neposlední řadě oblíbeného Quicksilvera (Evan Peters). Posádka je připravená, Xavier nastartovaný ve svém zavodním vozíku žhaví pneumatiky, a Magneto filtruje kovy ze země…epická 143 minutová bitva, která ve skutečnosti trvá maximálně hodinu, může začít.

I když mnohé anály věštily X-Men: Apokalypsa absolutní vyhoření, stejně jako u Captain America: Občanská válka nejspíš zafungoval blockbusterový efekt způsobující, že konzumenti speciálních efektů a hrdinských proslovů jsou nasyceni až až a filmy hodnotí jasně kladně, zatímco ti střídmější pláčí nad klišé patosem, jenž leze postavám z uší, očí, nosů i vlasových cibulek Profesora X. Otevírací scéna filmu je dokonalá – odehrává se ve Starověkém Egyptě, a hrozně připomíná Stargate (1994). Kostýmy, hudbou, osobně jsem čekala jen na moment, kdy někdo zakřičí “Jaffa-kree!” a šla bych do kolen. V této scéně vlastně hledíme na zrod/fungování samotného Apokalypsa a zjišťujeme, že to nebyl populární týpek ani před nějakou tisícovkou let. Efekty a greenscreenem nabitá otvíračka pak komicky koliduje se zbytkem příběhu, odehrávajícím se v roce 1983, kde sice Raven má odpovídající frizůru a skoro-latexové šatičky, ale fialový svetr Profesora X asi jen tak nerozdýchám. Nemluvě o lekci polštiny, kterou jste si, vážení diváci, nevědomky zaplatili při zakoupení lístku.

Ano, již od X-Men: První třída (2011) dobře víme, že se tvůrci nebojí bořit jazykové bariéry a američtí fanoušci trpí nutností číst titulky. Stejná premisa platí i pro X-Men: Apokalypsa, přičemž to opět neschytá nikdo jiný, než Michael Fassbender, který už nemluví jen německy, francouzsky a anglicky…teď už i zpívá hebrejsky a mówi plynule po polski! A to prosím celé dialogy! Že se u toho ale my slované můžeme potrhat smíchy, to už je jiný příběh. Z pohodových a komických osmdesátek film plynule přechází do hi-tech osmdesátek. Co jsme považovali za vrchol technologií té doby (atomová bomba), se mění v pouhý omyl ve srovnání s technologiemi na Xavierově škole pro nadané žáky. Popravdě, nikdy jsem zcela nepochopila, jak je možné z pro tu dobu dostupných zdrojů vytvářet technologie, které nemáme ani dnes, ale tím asi nemá smysl se moc zaobírat.

Led žárovky v Celebru jsou asi odrazem Charlesovy světélkující mysli a Scottovy brýle udržují jeho laserový pohled pomocí…zrcadel? Chmm. X-Men: Apokalypsa je svým způsobem zábavný film, ale neuškodilo by mu být o nějakou tu půlhodinku kratší. Všichni víme, že Magneto je labilní, a tak sonda do života jeho rodiny, jeho práce v železárně (kde jinde, co?) a zpěv hebrejských písní není tak úplně nezbytný proto, aby nám došlo, že má svou dceru a ženu rád. Stejně tak romantický klíneček mezi Charlesem a Moirou (Moira Mactaggert z X-Men: První třída) by neměl krást čas v době, kdy zuří ta největší bitva. A vůbec, jestli jsem si někdy stěžovala na to, že hodinu a půl dlouhé bitvy jsou nudné, tak teď bych ji ocenila.

Mám stejnou měrou ráda akční filmy jako ty příběhové, a pokud se tyto dva aspekty umí skloubit dohromady, vznikají unikátní díla. X-Men: Apokalypsa však bohužel nedosahuje ani jednoho, ani druhého. Na akční film je to moc nudné, a na příběhový film moc akční. Jednoduše, snímek působí nevyváženě, roztahaně a díky některým dialogům i trapně – o tom posledním v rozhovoru pro Associated Press vtipkovali dokonce i samotní McAvoy a Lawrence (youtube odkaz na konci tohoto článku). Přesto se ale můžete těšit na několik vtipných hlášek, oblíbenou scénu z pohledu Quicksilvera a epický závěr, který opět odhalí, kdo je ve skutečnosti ten nejtalentovanější X-Men vůbec. Z obecného hlediska hodnotím třemi pacičkami, z čistě osobního čtyřmi, protože je to první letošní marvelovka, u které jsem neusínala.