KLADIVO NA ČARODĚJE – SÍŤ PŘÍZRAKŮ

Už po sedmé mezi nás zavítalo Kladivo na čaroděje,česká urban fantasy série vzešlá z plešaté hlavy Jirky Pavlovského. No a už podruhé si v ní zahostoval jako autor Ondřej S. Nečas. Jeho prvním příspěvkem byl třetí díl Kruté stroje, který, upřímně řečeno, byl tehdy pro mě trošku zklamáním. Po nahláškovaných a akčních prvních dvou dílech přímo od otce série nám byla předložena poněkud suchá detektivka s oživlými stroji. Ale to je jenom můj názor a ten vám nebudu nutit, protože na to nemám dostatečně velkou armádu. Zatím.

K Síti přízraků jsem tudíž přistupoval poněkud s obavami, jestli se do toho nebudu muset nutit, jestli mě to bude bavit a jestli budou na oběd ty knedlíky se zelím. No, uklidním vás předem, knedlíky nebyly. Ale co se týče sedmého kladiva, tady byly mé obavy naprosto liché. Nejdřív příběh trochu ve stručnosti a se spoilery… nebo radši bez.

Před pětisty lety stará čarodějnice uzavřela svou duši do magických svitků a teď se vrací zpět, aby se mohla pokusit znovu ovládnout svět. Současní, a rozhodně ne právoplatní, majitelé se jich ale nechtějí vzdát, protože má-li kouzlo přejít na nového pána, ten starý musí zemřít. A jelikož Jeníček a Mařenka mají zrovna dovolenou, vydává se na lov čaodějnic tým Felixe Jonáše. Do čela se tentokráte postaví duo Felix & Klaudie, ke kterým se později (víceméně) připojí i miláček publika Vincenc. Ten bude mít dokonce i full frontal na veřejnosti (asi dárek pro Františka Fuku). Walter se příběhem jenom tak mihne, ale i jeho scéna stojí za to. A i když v příběhu nejsou žádní krvesajové, dočkáme se zahraniční upírobijecké návštěvy.

Hlavní hrdinové se pouštějí do napínavého pátrání po staré ježibabě, která v podstatě může být kýmkoliv a kdekoliv. A nejenom že se jim do cesty staví nástrahy z její strany, ale lidé, které se Felix a jeho parta Hic pokouší zachránit jim také zrovna moc nedůvěřují a přihazují své špalky pod nohy. Prostě to tentokrát naši staří známí nemají vůbec jednoduché. Ondřej S. Nečas nás obdaroval napínavým a spletitým detektivním příběhem, kde nic není takové, jak to vypadá a všechno se může změnit. Kniha snad nemá hluchá místa a děj si celou dobu udržuje spád, napětí a dojde i na nějakou tu akci. A také se konečně dozvíme, co je to vlastně to kladivo na čaroděje.

Síť přízraků hrdě zapadá mezi ostatní díly a udržuje nasazený kvalitativní standard, protože každý díl je vlastně skvělý, jenom je to vždycky z jiného důvodu. Epochální české vydání zůstává taktéž neměnné, co se do zpracování vazby a výběru papíru týče, a cover art od dua Lubomír Kupčík a Lukáš Tuma je jako vždy perfektní. Na stránkách vydavatelství Epocha máte nyní i možnost stáhnout si k aktuálnímu dílu i wallpaper pro váš počítač či tablet.

Sedmé Kladivo na čaroděje: Síť přízraků je rozhodně plnohodnotným pokračováním rozjeté série a stojí za přečtení. Pokud jste předešlé díly nečetli a bojíte se skočit do rozjetého vlaku, tak se klidně přestaňte bát a skočte. Každý díl má uzavřený příběh, takže můžete začít skoro kdekoliv, ale zaručuju vám, že si pak seženete i zbytek 🙂 Co mi přece jen trochu vadilo, bylo to, že i když páně Nečasovy díly jsou většinou nejtlustší (zhruba o nějakých dvacet, třicet stránek), měl jsem knížku přečtenou za dva dny…