Blackout aneb soumrak civilizace

Věrná služebnice elektřina doprovází moderního člověka téměř na každém kroku a uzavírá nás do relativní ulity bezpečí. Je všude kolem nás, neviditelná, tichá, pokorná a občas nedoceněná. Elektrická energie se ve skutečnosti stala nedílnou součástí našich životů a mnozí lidé již ani nevnímají její magickou přítomnost podobně, jako si neuvědomují životodárný tepot srdce v hrudi či automatický mechanismus dýchání. Možná si řeknete, že přeháním a srovnávám neporovnatelné. Ale já si to nemyslím, a kdyby se stalo čistě náhodou, či jakousi nehodou, že by elektrický proud přestal téct nejenom do našich domácností, tak by to bylo pro tuto kulturu stejně smrtonosné, jako srdeční zástava.

Každý z nás jistě zažil krátkodobé výpadky elektřiny a ony zvláštní chvíle trávil po svém.  Chvilky nezvyklého ticha bez zvuků televize, rádia, ševelící ledničky, hučení mikrovlnky a vibrací pračky… Někdo prožil selhání přenosové soustavy četbou dlouho odkládané knihy, za předpokladu, že je bílý den. Jiní rádi přečkali přerušení dodávky pod duchnou a za devět měsíců je dostihla nevysvětlitelná invaze čápů, spojená s lokálním zvýšením porodnosti. No a člověk, který je obdařen bohatou obrazotvorností a analytickým myšlením si možná začal v duchu rozehrávat katastrofické scénáře s námětem – co by kdyby?

Co by se stalo, kdyby místní výpadek nebyl delší dobu obnoven a nabral přímo dominový efekt? Co by se následně dělo? Podobně znepokojivé otázky si položil i rakouský spisovatel Marc Elsberg a proměnil je v znepokojivou knihu s všeříkajícím názvem Blackout s podtitulem Zítra už bude pozdě.

Blackout aneb soumrak civilizace

Prvotní energetický kolaps zasáhl Itálii a brzy následují další evropské státy. I přes počáteční zmatek se daří situaci zvládat a integrované záchranné složky pracují tak, jak mají. Hasiči vyprošťují lidi z výtahů, cestující uvízlé v metru a zasahují u četných dopravních nehod či požárů. Policie a armáda dohlíží na bezpečnost v ulicích. Lékaři ošetřují raněné a celkově není nouze o dobrovolníky.

Nicméně, čím déle nastalá situace trvá, tím více se mezi lidem vytrácí duch přátelské solidarity a na řadu nastupuje sobectví. Objevují se první případy kupčení, lichvy, rabování, loupežných přepadení a vražd. Anarchie v mrazivých únorových ulicích je přímo úměrná tomu, jak váznou dodávky vody, potravin, léků, paliva a dalších nezbytných komodit pro přežití. Na klidu nepřidává vystresované populaci ani šuškanda o selhávajícím chladícím systému atomových elektráren, kterých je na evropském kontinentu hned několik, a Temelín v Česku je jednou z nich.

Armagedon ze zásuvky

V tomto přímo apokalyptickém ovzduší sledujeme současně hned několik předních států, měst a míst Evropy, přičemž prostý venkov na tom bude ještě relativně dobře, zásluhou odlišného stylu života. Lze tak říci, že venkované mají díky svému drsnému bytí, strategickým zásobám, zemědělství a chovu domácích zvířat mnohem a mnohem větší šance na přežití, než pohrdaví zpohodlnělí měšťáci, což kniha odkryje v plné nahotě.

Autor knihy Marc Elsberg (*1967) vypráví čtenáři realisticky propracovaný techno-thriller pomocí několika významných osob, mezi které patří papaláši z řad politiků, bruselské byrokracie a Europolu. Avšak hlavními hrdiny vyprávění se stanou italský programátor, dříve hacker, Piero Manzano a houževnatá novinářka americké společnosti CNN Lauren Shannonová, kteří odhalí stopu hackerských útoků na elektrárny a přenosové soustavy elektrické energie. Jednou hacker, vždycky  hacker a basta!

Pohled na hlavní postavy je vcelku slušně zvládnutý, ale pro jejich prominentní situování ve společnosti mi v ději chybí nejistota obyčejných lidí, malá osobní dramata, vypjaté mezní situace a člověčí emoce vyhnané a vyhrocené až do krajnosti. Zkrátka a dobře, schází mi barvitý popis přerodu rozumné bytosti na vrcholu evolučního žebříčku ve všehoschopnou odhodlanou bestii. Domnívám se, že lidský faktor šlo v literárním textu podat o mnoho lépe, empatičtěji a citlivěji. Naopak by se dalo ubrat z přehršle akce á la plytký Hollywood,  což mi v konečném výsledku dosti vadilo.

Shrnuto a podtrženo

Spisovatel uvádí v závěru svazku, že vycházel z výsledků jisté erudované studie s názvem „Ohrožení a zranitelnost moderních společností na příkladu velkoplošného a dlohotrvajícího výpadku dodávek elektřiny“ a jiných krizových událostí, které se skutečně staly. Takže po technické stránce se četbě nedá skutečně nic vytknout a pokud přece, tak i tyto okolnosti jsou laicky vysvětleny v doslovu.

Kniha Blackout je čtivým mementem, jež varuje před nebezpečím moderních, vzájemně  propojených sítí a naznačuje možné riziko, které může dát všanc naše velice pohodlné existence. Pokud jde o mne, tak se domnívám, že mrazivý obsah nenechá nikoho chladným a donutí každého jednoho čtenáře zauvažovat o křehkosti nynější civilizace, zbudované na magii elektrické energie. Nakonec je zcela na vás, jak se s oním zjištěním popasujete. Zdali se začnete modlit a klanět k wolframovému vláknu v žárovce, nebo zda si vygooglíte termín prepper.

CVAK!!!

Knihu Blackout vydalo nakladatelství DOBROVSKÝ s.r.o., v edici Knihy Omega v roce 2017. Překlad provedl Matouš Hájek.