logo

ĎÁBLOVA HORA ANEB VÝLET MIMO OBVYKLÝ ŽÁNR

Jednou za čas přijde den, kdy chcete vzít do ruky knížku a nevíte kterou. Komiks? Ne, to je zábava jen na chvíli. Nějaké šťavnaté sci-fi? Meh. Moc komplikované. Fantasy? No comment…  A pak si vzpomenete, že existují i jiné žánry. Ty běžné, obecně přijímané, o kterých se ve vaší zájmové skupině šeptá jen v temných zákoutích. Žánry, kde nejsou obrázky, nejsou tam emzáci, ploužící se (ne)mrtvoly, ani tvorové s větším počtem hlav, než je společensky přijatelný průměr. A až ta chvíle přijde, překonejte strach z neznáma a směle sáhněte po Ďáblově hoře.

Nenechte se odradit, že v ní vystupují pouze lidé. Smrtelní lidé se svými problémy a strastmi, ke kterým se navíc přidávají mnohem komplikovanější a horší problémy a navíc všechno souvisí se vším.

Náplní knihy jsou tři dějové linky- samozvaný mstitel zločinů páchaných na dětech, luxusní prostitutka vyprávějící svůj příběh knězi a vyšetřovatel- alkoholik, který dostane přidělen inkriminovaný případ a více či méně se zaplete s oběma dalšími aktéry, protože- jak již bylo řečeno- všechno souvisí se vším.

Deon Meyer, rodák z JAR, zasadil děj svého krimithrilleru do jemu bezpečně známé lokality Kapského města a přilehlého okolí a znalost poměrů a prostředí je na příběhu velmi znát. Autor a se v ději a prostředí pohybuje s obrovskou sebejistotou a nedává tím čtenáři téměř žádný prostor k pochybnostem.

Kniha je… jak bych to jen specifikovala? Není strhující. To totiž předpokládá, že od mírného úvodu děj graduje a kypí a bují a postupně vás více a více vtahuje. To není pravda. Kniha je všepohlcující. Od chvíle, kdy ji otevřete, tak čtete. Není tu pomalý úvod. Není zde kypící střed a smířlivý konec. Kniha JE. Od začátku až do konce si udržuje tempo a napětí a to vše bez toho, aby se Meyer uchyloval ke zbytečně krvavým popisům nebo patetickým, citově vypjatým scénám. Když je tam krev, tak proto, že tam jednoduše je. Neodkapává ze stropu a záclon. Když tam jsou slzy, tak proto, že tam být mají. Žádné tklivé scény s hudbou z Titaniku v pozadí ani vrhání se do náručí s bušícím srdcem a odkrvujícím se mozkem.

Kniha je chladná, naléhavá a snad proto i tak působivá. Žádný z hrdinů není stavěn do vyloženě kladného světla, prostě jsou. Mají své důvody, dělají svá- ne vždy přijatelná- rozhodnutí., s kým budete sympatizovat je čistě na vás.

Jak již bylo zmíněno na začátku, Ďáblova hora není z okruhu knih, které obvykle čtu, nicméně to byla velmi osvěžující změna. Nebojte se toho, zkuste to někdy taky.

Za poskytnutí recenzní kopie knihy děkujeme knihkupectví Dobrovský.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Michaela Voláková

Autor. Co se jí dostane pod ruku, to přečte. Literární fanda a začínající grafoman a nerd v sukni. V současnosti pracuje v nakladatelství Epocha.


KOMENTÁŘE