logo

KRVAVÁ MÁRY ANEB KDOPAK BY SE JANEČKA BÁL

„Pravda nebo výmysl? Skutečné záhadné události nebo fiktivní strašidelné historky? Tohle nejsou umělé horory ani smyšlené duchařské historky, které znáte z filmů, knížek nebo internetu…“ Touto větou začíná anotace na zadním přebalu sbírky tajuplných vyprávění, které sesbíral, vytřídil a vydal etnolog a folklorista Petr Janeček se svými studenty. Tato věta, která by mohla být lákadlem pro fanoušky duchařiny, paranormálních jevů a hororů.  Minimálně pro ty poslední může být však zároveň následně zklamáním.

99 vyprávění v pěti kapitolách tříděných podle témat a zároveň podle relativního věku vypravěčů s tím, že první kapitola patří těm nejstarším a věk se postupně snižuje. Toto je ostatně patrné na vyprávěních samotných a na uspořádání kapitol.  Poslední, spíše doplňková kapitola „Kdo se směje naposled“ už je pak jen značně nevtipnou třešničkou „na odlehčení pro skeptiky“, jak se o ní vyjadřuje autor sám.

Kniha Krvavá Máry a jiné strašidelné historky obsahuje všechno: nevysvětlitelné jevy, duchy, krev, vystrašené kňučící psy, přízraky, ale bohužel ani špetku napětí. Snad jen lehké pozastavení se nad tím, jak je mladá generace i v oblasti paranormálních jevů snadno ovlivnitelná popkulturou a internetem obecně. V předposlední kapitole trefně nazvané „Démoni věku internetu“ tak najdeme například vyprávění o Slender Manovi, Krvavé Máry a dokonce i o Samaře.

Autor si zde neklade za cíl (až na občasné výjimky) objasňovat původ jevů či pátrat, kolik pravdy na tom kterém příběhu je. A to je možná škoda, protože takhle je kniha jen suchopárným souborem vyprávění s kolísavou stylistickou úrovní. Jistou dynamiku jí zajišťuje jen grafické zpracování studenty VOŠ uměleckoprůmyslové a SUPŠ v Praze, které by skvěle podtrhovalo atmosféru, kterou Janeček slibuje v anotaci, ale ta se bohužel do knihy samotné nedostavila. V takovém případě samotné vizuální zpracování tento úkol samo zastat nemůže, ačkoliv pro to má dobré předpoklady.

Kniha není vyloženě špatná, to určitě ne, ve správných rukách může vyvolat jistou dávku radosti, ale dobrá taky úplně není. Při celkovém hodnocení tohoto svazku skutečně musím vzít v úvahu dva faktory – obsahovou versus vizuální stránku, protože ne často narazíte na knihu, která je v tomto ohledu tak rozdílná. Je to prostě takový čtivý, dobře koukatelný průměr, který určitě nikoho neurazí, ale ani nenadchne. Zkrátka jedna z těch, které si bez problémů přečtete, založíte a zapomenete.

Mimochodem, u Krvavé Máry Janeček zmiňuje, že i přes dřívější výskyt tohoto fenoménu nastala masová obliba v domácím prostředí až po roce 2005. 11.řijna 2005 oficiálně vyšel 5.díl velmi rozšřeného duchařského seriálu Supernatural – Bloody Marry. Náhoda?

Knihu vydalo nakladatelství Plot v roce 2015. Za poskytnutí recenzní kopie děkujeme knihkupectví Dobrovský.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Petra Kulagová

Autor. Zavilý nadšenec, občasný kreslíř, šuplíkový tvůrce. Její tvorba však pravidelně uniká do světa. Její práce můžeme najít ve fanzinu BubbleGun nebo na webu časopisu XB1.


KOMENTÁŘE