JOSEPH DELANEY A JEHO SEDMÝ SYN
Thomas Ward, mladík, jenž je výjimečný tím, že je sedmým synem sedmého syna, žije na farmě se svou rodinou. Jednoho dne pro něj přijde lovec duchů s tím, že s ním Thomas musí odejít a stát se jeho učněm. Právě tohle budoucí povolání mu domluvil jeho otec. Mladík není volbou rodiče nadšený, na naléhání své maminky se však podvolí a s lovcem odchází. Srdce má ale naplněné obavami, jelikož ví, že povolání lovce duchů není snadné, ale co hůř, je osamělé. Podaří se chlapci zvládnout všechny nástrahy, jež ho při výcviku čekají?
Joseph Delaney je spisovatelem zaměřeným na mladší generaci čtenářů a na příběhu je to hodně vidět. Přesto nezapomíná ani na potencionální část těch starších, tudíž se snaží udržet příběh někde na půli cesty. A možná právě to napomohlo tomu, že mi první dva díly spojené v jeden připomínaly sérii Hraničářův učeň. Navíc Thomasův mistr jakoby z oka vypadl Haltovi. Nechyběl mu charakteristický humor, vedení stylem „hodím tě do vody a nauč se plavat“, ale především jakási zvláštní síla, která z něj vždy vyřazovala.
Původní série se jmenovala Učeň lovce duchů a u nás již vyšlo 5 dílů. Tato verze, kterou má na svědomí nakladatelství Brána, vznikla spojením prvních dvou dílů. Tedy Kroniky Wardstone 1 – Učeň lovce duchů a Kroniky Wardstone 2 – Kletba lovce duchů. Zvláštní, jak z toho mohl vzejít hlavní název Sedmý syn. Ze všeho nejvíc Delaneyův svět připomíná středověk. Především to období, kdy se pořádaly nechvalně proslulé hony na čarodějnice. Právě tuhle tématiku ve vyprávění uslyšíme mnohokrát.
Thomas Ward je mladík, jenž je vržen do naprosto neznámého, ale především nebezpečného světa. Neví nic, jen to, co mu prozradí jeho mistr. Takže i čtenář je postupně zasvěcován do světa lovců duchů a toho, jak to v něm chodí. Tím nejsilnějším na Sedmém synovi je lovcovo vysvětlování toho, jak to chodí ve světě strašidel, čarodějnic a dalších podivných stvoření. Líbí se mi Thomasova určitá naivita, která se projeví hned v prvním křtu ohněm. Delaney nezapomíná na to, že se hlavní hrdina vyvíjí postupně. Tedy i Thomas začíná coby malý, lehce naivní kluk a na konci druhého dílu se rozloučíme s o něco dospělejším chlapcem, který poprvé v životě okusil, co to znamená dobrodružství.
Příběh je vyprávěn především z Thomasova pohledu, setkáváme se tedy s er formou. Další postavou je samotný mistr. Je zvláštní, že v knížce jeho jméno padlo párkrát. Jinak o něm Thomas mluvil jako o mistru. Prostě vztah učedníka a mistra, který tu byl velmi propracovaný. Sedmý syn se odehrává v prostředí připomínajícím starou Anglii. Tomu odpovídá i nádherná a divoká krajina plná nebezpečí. Postava, která mě dosud nepřestává fascinovat, je Alice. Dívka ve Wardově věku patřící mezi tu sortu, jíž by se měl učeň vyhýbat. Jenže, jak známo, zakázané ovoce chutná nejlépe a právě v tomhle bodě chlapec pěkně narazí. Taky prvně pozná, co to znamená, když neuposlechne rady svého mistra a jedná podle sebe.
Když se mi do rukou dostala tahle verze, tak jsem srovnávala s tím původním vydáním a nebylo to zase tak moc rozdílné. Ale zato film… darmo mluvit. Brát jej jako samostatnou složku, která si vypůjčila pojem Sedmý syn, tak proč ne. Ale hodně pozměnili i tu sekvenci, věnující se matce Malkinové. Dost mě překvapilo, že vynechali i tu část, kde se vysvětluje, jak přišla ke svému přízvisku „matka“. Navíc, kde sakra práce vzali podobu draka? Ale v poslední době se čím dál víc potkávám s tím, že je lepší film natočený podle knižní předlohy s knížkou nesrovnávat a brát jej jako samostatné dílo. Jinak by se čtenář asi zbláznil. Celkově je Sedmý syn čtivým a příjemným vyprávěním, jenž potěší všechny příznivce fantastických dobrodružství plných čarodějnic se špičatými botami a podivnými koláčky či neposlušných učňů.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkujeme knihkupectví Knihy Dobrovský