PRAVIDLA ENDEROVY HRY

Určitě všichni máte nějaké resty. Knížky, které byste si chtěli přečíst, filmy, které jste neviděli, komiksy, na které jste ještě neměli čas… A přitom jste na všechno od kamarádů a známých slyšeli výborné reference a víte, že tohle jednoduše jednou musíte dohnat. Tak tohle jsem přesně měl s knížkou Enderova hra Orsona Scotta Carda. Zcela nedávno vyšlo u Laser-Books již páté vydání, a to byl přesně ten čas, kdy jsem si řekl a teď! Navíc do kin mířil novinkový stejnojmenný film a samotná kniha tak byla opatřena tématickým movie přebalem. Nastal čas otevřít tuto legendární vědeckofantastickou knížku a pokochat se strhujícím příběhem, který pro nás autor přichystal již v roce 1985.

Ender, vlastně Andrew Wiggin, což je jeho skutečné jméno, je šestiletý chlapec, který je nadán geniálním myšlením, jenž absolutně neodpovídá inteligencí dětí jeho věku. Není se tedy co divit, že se o něj začnou zajímat státní složky a odveden do tzv. Bitevní školy, kde jsou vychovávání budoucí vojevůdci, kteří mají vést lidstvo v boji za svobodu proti uzurpátorům z vesmíru, tzv. Termiťanům. Ender je chlapec svým způsobem uzavřený do sebe a jeho inteligence je mnohem větší než u většiny branců Bitevní školy. Navíc jeho předpoklady jsou známy, takže ani dospělí instruktoři, učitelé a velitelé nehodlají jeho talent jen tak promrhat. Naopak se z něj snaží vyždímat maximum, aby rozvinuli jeho talent a zároveň poznali meze, které je chlapec schopen vydržet. Andrew hned ze startu své kariéry absolvuje dril, který jako by z oka vypadl všem drsňáckým vojenským filmům, a někteří v něm mohou vidět i paralely například s chováním důstojníků v Kubrickově Olověné vestě.  Jen silní přežijí a jen nejsilnější se může stát vůdcem, který spasí lidstvo samotné. Všechno je hra, ovšem hra, která je po čertech tvrdá a výchovná. V sázce je příliš mnoho než aby byl čas na jakékoli ústupky a milodary. Tak Ender prožívá tu nejtvrdší drezúru, aby byl schopen čelit doslova všemu, co se mu jako vrchnímu veliteli vesmírné flotily v boji s mimozemšťany může přihodit. A jeho věk? Na to přeci nikdo nebere ohled… předpoklady totiž má a očekávání jsou veliká.

Orson Scott Card krom sondy do vojenského prostředí budoucnosti a duše mladého génia (resp. mladých géniů, protože Enderovi sourozenci taky nejsou žádné ušlápnuté myšky a v Bitevní škole není o budoucí inteligenci rovněž nouze), ale zároveň přináší promyšlené poznatky z vojenské strategie, politického rozdělení světa či psychologické zkoumání faktu, jak by lidstvo postupovalo v případě, že by mimozemská civilizace komunikovala naprosto jinými prostředky než na jaké jsme zvyklí. Enderova hra je pouze prvním krokem v cyklu knih, které jsou nazvány Enderova sága a pouhým střípkem v autorově početné bibliografii. Přehled autorovy tvorby přináší v rozsáhlém článku na konci knihy Martin Šust a popral se s prací tohoto grafomana fantastiky opravdu důkladně.

Enderova hra potěší jistě všechny fanoušky klasického sci-fi i jeho military odnože. Svou čtivostí a promyšleností pak určitě zaujme i mnoho fanoušků mimo tyto vytříbené kruhy. Pokud toužíte sáhnout po nějaké vědeckofantastické klasice, tak tato kniha je jistě prověřenou značkou, která nemá tendence zklamávat. Jsem rád, že jsem mohl konečně splnit svůj dávný rest a rovněž přičichnout k dílu jednoho z matadorů a legend americké fantastické literatury. Navíc, i když kniha vznikla již před drahně lety, tak zub času na ní nezanechal přílišné rýhy a v mnoha momentech působí stále neotřele a svěže. Zvláště v momentech, kdy se autor zaměřuje na psychiku jednotlivce, jeho traumata a osobní démony. Tohle pojetí přináší nadstandard vědeckofantastického romanopisectví a povyšuje knihu o další pomyslné stupínky výše. Navíc se zde nesetkáme s přílišnou nicneříkající nudnou omáčkou, ale většina úvah a dějových rovin jde přímo na věc a míří do černého. Nechybí tomu pořádná čtivost, a tudíž zvedám tlapku skoro k metám nejvyšším.