KŘIŽNÍK THOR A VICHR Z HOR

Až se jednou bude zatahovat opona za euroamerickou civilizací, bude to pořádný vichr z hor, v němž na nějaký ten milionek civilních obětí nebude brán zřetel. A to je fakt, s nímž se František Novotný ve svém opusu Křižník Thor vyrovnává po svém. Označit Křižník Thor za scifi vlastně ani nejde. Jen pár let dopředu vzdálená situace hroutícího se světa, v němž post supervelmoci opouští Amerika a nahrazuje ji Čína, která si s Ruskem brousí zuby na Evropu a s ní samozřejmě i zbytek světa. To jsou kulisy běžného politického týdeníku, na to si nemusíte kupovat tlustou knihu. A že tahle je tlustá. Takže bude lépe zůstat u označení military.

Křižník Thor je ve skutečnosti něco mezi manuálem k torpédoborcům třídy Michael Murphy a kompendiem námořní bitevní strategie. Tyto pasáže pak pro uvolnění pozornosti a odlehčení studia propojuje příběh Brňáka, jemuž vyhodili do luftu dům a rozhodli se revidovat skutečnost, že návštěvu Prahy přežil. A aby nám autor situaci se sledováním bitevní taktiky ulehčil, příběh začíná koncem, konkrétně koncem křižníku Thor.

Jestli to takhle napsáné nezní nijak lákavě, opak je pravdou. Autor drží v napětí od první do poslední vteřiny, ačkoliv karty jsou vlastně od začátku vyložené. Příběh partičky sedmi přátel, kteří se postupně od počátku prvního „questu“ sejdou, rychle odsýpá. Hlavní hrdina Tom je machr do počítačů a fanda do military, takže si spíchl patentní algoritmus, který mu vynesl lukrativní kontrakt pro herní vývojářské studio, jemuž dodává jádro do válečných her. A v době čínské expanze do Evropy také nežádoucí pozornost, díky níž je vhodné se urychleně přesídlit. Což s pomocí přátel, jejichž motivace je různě věrohodná, činí.

Tady trochu zamrazí a skoro až zamrzí, když v první třetině děje jinak prudce inteligentní hrdina zjistí, že všechno je jinak a jeho herní software je ve skutečnosti systémem pro obsluhu válečných lodí amerického námořnictva. To sice Tomovi umožní převzít vládu nad křižníkem třídy Michael Murphy a pojmenovat jej Thor, čtenář se ale chvíli bude koupat v pochybnostech o jeho inteligenci.

Nešť, takových slabších míst má Křižník Thor pomálu. Děj odsýpá uvěřitelným tempem, román zachycuje dvouleté období prchání našich poutníků z Evropy do Austrálie, přičemž Tom a jeho přátelé se z jachtařských utečenců stávají křižníkem vybavenými korzáry, kteří zatápějí čínskému námořnictvu odhodlanému se s nimi vypořádat.

Spolu se vzrůstajícím sebevědomím osazenstva křižníku Thor se posouvá i pomyslný výukový manuál. Posádka stále důmyslněji používá moderní zbraňovou výbavu křižníku, což je čtenáři velmi plasticky předkládáno a podrobně popisováno. Dílo prostupují jména, konfigurace a podrobné popisy zbraňových, navigačních i obranných systémů, taktika námořního boje i ovládání křižníku, takže pokud si ještě letos na Lipně spustíte svůj křižník, měli byste mít slušný přehled, jak z něj řídit palbu na okoloútočící vodáctvo.

Jak hladce se čtou vojenské části příběhu, o to více zaskřípá, když člověk narazí na politické pasáže. Že je autor euroskeptik s velkou vírou v moc totalitní Číny se prostě nedá přehlédnout. Euroskeptikům to zadrnká na notu, politicky realisticky založené jedince to svede k pochybnostem a uklidní je až autorovo bytostné přesvědčení, že komunismus bude nakonec větším zlem než nacismus. Naštěstí takových částí knihy není mnoho a lze je akceptovat jako nutné pojivo, než výkop směrem k věštecké literatuře.

Přímočarý příběh se tak drží staré dobré zásady všech úspěšných pornofilmů: nějaký příběh tam být měl, ale v zásadě o něj moc nejde. Jde o akci, tou je kniha nabita a nenechá vás přes svůj rozsah vydechnout. Až ji odložíte a zakloníte se v křesle, možná vám bude vrtat hlavou, zda si technické parametry autor přeci jen nevymyslel, a dost možná ještě několik nocí strávíte ve společnosti Wikipedie a Jane’s. Jak tohle dodatečné pátrání dopadne, to vám také neprozradím, je to dost možná součást autorova záměru, probudit ve vás zájem…