logo

2084 – KONEC SVĚTA, ANEB CO ORWELL NIKDY NETUŠIL

Abistán je rozlehlá teokratická říše obepínající údajně celou planetu, která nemá hranice, ostatně toto slovo je zapovězeno, jako kacířské. Za tímto účelem byl vytvořen umělý jazyk abijaz, jež odstranil nepohodlná slova pro božskou moc a božské právo. Novou řeč abijaz zpracovali virtuózové myšlenkové manipulace s masami, kteří odvedli dokonalou práci v absolutním vymývání mozků. Výrazy hranice, svoboda, vzpoura, revolta, odpor, pochybnost a podobné, jsou naprosto potlačeny (vymazány) a naopak ostře vystupují do popředí slovní spojení Yölah je veliký a Abi zvítězí! Smrt Nepříteli, smrt Regům, smrt zrádcům, proklet buď Balís a Gkabul je cesta pravá, což je Svatá kniha.

V rámci dokonalé indoktrinace se věrní scházejí na obřích stadionech, kde se komentuje nějaký ten verš z Gkabulu, jež jim dovoluje dát volný průchod vzteku ve chvilkách zuřivé nenávisti a připravují se tak neustále na Svatou válku. Stejné stadiony, které pojmou desetitisíce bytostí, se stávají svědky krvavých  jatek, kde jsou popravováni odpadlíci a hříšníci od jediného povoleného vyznání, k obrovské radosti diváků. Býkovec, spršky kamenů, mačety, ostré nože, konopný provaz, vařící voda, oheň, to vše jsou nezbytné propriety katů, mezi něž patří přespříliš horliví občané Abistánu.

Hlavní hrdina knižního příběhu Ati byl svého času také zapáleným udavačem bez mozku, bez soucitu, bez kousavého svědomí a bez špetky empatie. Stal se dobře naprogramovaným strojem. Pro špatné myšlenky a rouhačství bez okolků donášel na své sousedy, nejvěrnější přátele, rodinu a to vše pro dobré zapsání se, podlézání a pochvalu od vládnoucí totalitářské mašinérie.

Jednoho dne, někdy ve věku dvaatřicet a možná pětatřiceti let, neboť Ati nezná přesné datum svého narození, a je v tomto životním období fakticky bezzubým starcem, se léčí v odlehlém horském sanatoriu z infekční tuberkulózy. Daleko od domova, v tichu a odlehlosti ozdravovny si začal Ati pokládat zneklidňující otázky, za které skončili jeho věrní soukmenovci v rukou popravčího, či zfanatizovaného davu. Po dlouhých letech popírání a odmítání reality ho naplno dostihly a zcela nečekaně přepadly heretické myšlenky. Kdo je a kde se ukrývá Nepřítel? Proti komu se neustále válčí, když je pouze Abistán? Bylo dřív vejce, nebo slepice? Přepsal někdo lidské dějiny a co vlastně znamená datace 2084? Otazníky mu víří nově probuzeným vědomím a on nemůže spát. Řízením ruky osudu se na zpáteční cestě (po vyléčení) seznámí s badatelem Nasem, jenž pracuje pro Ministerstvo archivů, svatých knih a pamětihodností a ten mu svěří důvěrná tajemství o archeologickém nálezu vesnice pocházející z doby před Šar, Velkou svatou válkou, která nezapadá do oficiálně známého obrazu světa. Cosi tu nehraje.

Francouzsky píšící Alžířan Boualem Sansal (*1949) upozorňuje čtenáře, před začátkem četby, že vše je smyšlené a jedná se o dílo čiré představivosti ze vzdálené budoucnosti vzdáleného světa, který se v ničem nepodobá tomu našemu. Svým vlastním způsobem má pravdu. Vzhledem k tomu, že je autor obyvatelem Alžírska, kde je státním náboženstvím islám a jeho knihy jsou tu dokonce zakázány, lze pochopit ono varování před hledáním analogií. Čtenář pocházející z jiného kulturního prostředí ovšem nemůže popřít, že islám je v knize 2084 – Konec světa všudypřítomný. Existující písemná shodnost je natolik zjevná, že žádná politická korektnost a nahrazení známých slov novými nemůže zakrýt tento nesporný fakt. Snad ani nemusím dodávat, že díky své tvorbě Sansal čelí výhrůžkám smrtí. Potvrzením spisovatelova pevného charakteru byla nabídka vydávání románů pod pseudonymem, jíž rozhodně odmítl. Bulvární třešničkou na dortu může být, že jeho první ženou byla Češka s níž má dvě dcery.

Spisovatel Boualem Sansal si ve vlastních knihách zvolil za námět lidské svobody jedince, střet Východu a Západu, generační dědictví, historickou vinu, odpouštění a radikální náboženský fanatismus. Celou  knihou 2084 – Konec světa se vine Sansalův obdiv ke kultovní knize 1984 George Orwella, což mne nesmírně potěšilo. Troufám si tvrdit, že čtenář, který zná slavné dílo 1984 si četbu mnohem více užije, ale neznamená to, že nelze číst 2084 samostatně.

Orwellova skvostná hesla Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla a jiné trefné ideologické nápady jsou v knize uváděny přímo, na rozdíl od zdroje paralelního náboženství, jež v příběhu zastupuje islám. Určité Orwellovy popisy diktátorské manipulace jsou v textu ocitovány a jiné rozvinuty a uzpůsobeny s přesahem k náboženství Abistánu, jeho věrouce a mytologii. Jedná se o působivou kombinaci, jíž prostupuje drobná ironie a hluboká nadčasová filosofie. Kniha je vedena formou vypravěčskou a nutno podotknout, že se nejedná o snadné čtení. Jak už jsem uvedl, pro plný čtenářský vjem je dobré znát knihu 1984 a zároveň mít širší rozhled o islámu, přičemž obsahová znalost svaté knihy islámu Korán, umocní četbu a čtenář tak dostane jedinečný neopakovatelný zážitek. Přímý úder na solar plexus je drtivý a i ten poslední multikulti blbec se buď probere, nebo již nikdy nevstane.

Lehké zklamání jsem zažil ke konci knihy, kde se příběh mění v naivní líčení, jako vystřižené z Pohádky tisíce a jedné noci, ale možná to byl autorův záměr, mnou zcela nepochopený. Kniha 2084 cílí na velice aktuální společenské téma a naznačuje mrazivé tušení budoucnosti, jež pro naši evropskou kulturu představuje novodobý newspeak a politická impotence našich vladařů, neboť Alláh není demokrat. Potvrzením, že se nejedná o plané strachy je jmenování Saudské Arábie v roce 2015 do čela Rady OSN pro lidská práva, která je paradoxně nejvíce porušuje. Smrt je život, Lež je pravda a Logika je absurdita. Takový je Abistán,  pravé šílenství.

Antiutopie 2084 – Konec světa vyšla v nakladatelství ARGO v roce 2016. Překlad provedl Richard Podaný.

(Visited 58 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE