Mistr meče – za pravdu a čest

Nakladatelství Josef Vybíral přivezlo do Prahy na Svět knihy novinku v jejich edici ERB, která je zaměřená na frankofonní komiks. Novinka nese název Mistr Meče a je to třetí svazek této velkoformátové edice. Jejím autorem je uznávaný francouzský scenárista Xavier Dorison (Asgard, Třetí zákon, Dlouhý John Silver, Thorgal, Hrobař), který se u nás pomalu, ale jistě, stává jedním z nejpublikovanějších evropských autorů. Jeho doménou jsou historické dobrodružné příběhy, ve kterých se sice rád inspiruje skutečnými historickými osobami, ale historickou věrností se příliš netrápí. Nejinak je tomu i zde, v Mistrovi Meče. Xavier Dorison nechává rozhořet spor dvou mužů na pozadí velké historické události – počátku reformace církve a renesance. Ve věci pravdy a cti se rozbíhá příběh, ve kterém krev poteče proudem a hlavy budou padat jako sníh ve francouzských Alpách.

“Když už člověk nemá nic, čest je to jediné, co mu zbývá.”

Dorisonův příběh začíná v roce 1531. Na dvoře francouzského krále Františka I. se každoročně odehrává královský turnaj, jehož vítěz se pro následující rok stává královským Mistrem meče, což je titul králova učitele šermu. Tento šermířský turnaj nepoznal za posledních dvanáct let jiného vítěze, než Hanse Stalhoffera. Tentokrát to ale bude jiné. Hansovým vyzyvatelem je hrabě di Maleztraza, který si přinesl novou zbraň.

Tradiční a čestné rytířské zbrani – meči – se postaví mrštnější zbraň obchodníků – rapír. Tento souboj tradiční a nové zbraně, který symbolicky předznamenává změny celospolečenské, skončí nerozhodně. Oba šermíři jsou zraněni, souboj je ukončen a starý Hans Stalhoffer se dobrovolně vzdává svého úřadu. Hrabě di Maleztraza je ale rozhodnutý dotáhnout jejich souboj do řádného konce a to za každou cenu. Toto však není hlavní zápletka knihy.

“Jestliže existuje něco, z čeho má člověk hrůzu, pak je to zpochybňování jeho jistot…”

O čtyři roky později, v prosinci roku 1535, prchá Gauvin, bývalý královský lékař a zároveň blízký Hansův přítel, před žoldáky placenými církví. Má s sebou svého sluhu a v brašně vlastnoruční francouzský překlad Bible. Patří totiž k Hugenotům – protestantům, kteří se postavili proti církvi a chtějí zpřístupnit Slovo boží obyčejným lidem. Doposud byla totiž Bible dostupná pouze v latině a kněží lidem předkládali svůj vlastní výklad božích zákonů a zdůvodňovali jí i církevní daně. Proto církev nemohla dopustit, aby se lidem do rukou dostala Bible, kteru by si sami mohli číst. Proto Gauvin prchá a potřebuje se s překladem dostat do Ženevy, kde svůj překlad může nechat vytisknout na knihtisku. Po obchodní stezce však jít nemůže a tak vyhledá svého přítele Hanse, aby mu pomohl se zimním přechodem průsmyku Gabriel. V patách mu jsou žoldáci a v jejich čele jede hrabě di Maleztraza. Drsný hon může začít.

Xavier Dorison si v Mistrovi meče drží svůj vysoký scenáristický standard. Vypráví napínavý dobrodružný příběh plný soubojů, krve a epických bojových scén, které by se skvěle vyjímaly na filmovém plátně. Zároveň svým “kreativním přístupem” k historii přiměje své čtenáře k návštěvě Wikipedie, aby tam vyhledali pár jmen. Nenajdete tam sice Hanse Stalhoffera, ale najdete tam německého šermířského mistra Hanse Talhoffera, který se během svého života skutečně živil výukou šermu a jeho příručky o šermu se dají koupit i dnes. Zemřel však již roku 1482 – padesát let před začátkem příběhu.

Autorem kresby je francouzský kreslíř Joël Parnotte. Jeho anatomicky věrná kresba je plná detailů a šrafovaného stínování a působí velmi dobrým dojmem. Barvy jsou udělány na počítači a ve výsledku neurazí, ale ani nenadchnou. Celkově je kresba úžasně dynamická, což vynikne hlavně v soubojích. Například úvodní souboj Hanse Stalhoffera s hrabětem di Maleztrazou probíhá v hustém dešti a je to absolutní podívaná. V případě soubojů a zbraní se dokonce můžeme spolehnout na historickou věrnost. Dorison s Parnottem velmi často chodili pro radu za Lutzem Horvathem, který jim do rukou, namísto per a štětců, dal meče. Horvath je instruktorem “Evropského historického bojového umění” a podělil se s nimi nejen o své znalosti ovládání meče, ale také je obeznámil s tím, co vlastně prožíval a jak se cítil rytíř v pozdním středověku.

Mistr meče je krásně zpracovaná kniha s formátem větší než A4, 96 stranami a pevnou vazbou bez přebalu. Desky mají parciální lak, ale nikde nic nedrhne a celkově kniha působí bytelným dojmem. Její obsah je neméně kvalitní a v roce 2017 získal Mistr meče zlatou cenu v soutěži “Japan International MANGA Award”. Příběh i kresba dokážou čtenáře pohltit a na konci ho spokojeného vyplivnout. Potřísněni hrdinstvím si budete říkat, že boj za vyšší ideály má smysl a stojí za ně bojovat až do úplného konce.