logo

James Bond, rozpuštěný a vypuštěný

„Vodka, Martini. Protřepat, nemíchat.“ Asi nebude člověka, který by nepoznal onen okřídlený citát a jeho zdroj. Ano, je to Bond… James Bond, agent britské tajné služby MI6, známý také pod numerickým označením 007. Pokud by se přece jenom našel kdosi, kdo by o tomto popkulturním fenoménu doposud neslyšel, tak hezky hybaj k původní knižní předloze nebo před televizní obrazovku, neboť tento komiks, jak si později řekneme, nebude to pravé ořechové pro seznámení se s legendou vzešlou z pera spisovatele Iana Fleminga.

Dobře tedy. Vycházím z toho, že fiktivní hrdina James Bond je ikonicky známou postavou, jež se pohybuje jako ryba ve vodě, ve světě tajných služeb a řadách špionů. Prozatím tedy nebudu nikoho obtěžovat bohatou historií této figury a rovnou se podívám na to, co Jamese aktuálně potkalo.

Vargr

Zaměstnance sekce 00, kteří pracují v terénu, lze s trochou fantazie přirovnat k tanečníkům na minovém poli, a občas to bohužel opravdu bouchne. Pro tentokrát si paní zubatá sáhla pro kódové číslo 008 a odvezla ho na druhý břeh. Evropu tím nemyslím.

James Bond v aktu prosté pomsty dostihne vraha 008 a tohoto eliminuje, korektně řečeno. Nicméně tímto jednáním život mrtvému muži nevrátí, a než za něj bude nalezena náhrada, tak ke své nelibosti přebírá pracovní povinnosti 008.

Nedokončený úkol zavražděného kolegy spočíval v nalezení jakéhosi malého dovozce drog a jeho laboratoře, který pašuje narkotikum neznámého složení ze starého kontinentu do Spojeného království. Volky nevolky usedá 007 na nejbližší let a vydává se směr Berlín, kde na něj čeká informátor. Brnkačka, zdálo by se. Jenomže my, kdo známe Jamese Bonda blíže, tušíme, že v jeho případě nic není tak, jak to vypadá na první pohled. Jestliže nepůjde (minimálně) o záchranu světa, tak to není práce důstojná formátu, kterým špion 007 je.

007 v proměnách času

Od roku 1952, kdy Ian Fleming vytvořil Jamese Bonda si tato postava prošla celou řadou drobných kosmetických změn a tvář jí propůjčilo několik herců, kreslířů či literátů. Zatímco ona figura anglického džentlmena  s právem zabíjet  se mění vizuálně jen pozvolna, tak si troufnu tvrdit, že její charakter a okolí se přetváří přímo dynamicky, mnohdy až násilně. Tvůrci nesmrtelného agenta reagují na rychlost vývoje soudobého světa a podvolují se geopolitickým, genderovým a rasovým stereotypům. Načrtnu několik drobných příkladů.

V dobách studené války byl úhlavním nepřítelem britské MI6 Sovětský svaz, později Severní Korea a aktuálně je vděčným tématem nevyčerpatelný terorismus. Bondův šéf M byl kdysi muž, posléze se vyhovělo gender nárokům a M se proměnilo v ženu. Současný komiks představuje M, jako uvědomělého černocha, jenž si o 007 čistí podrážky bot, jako o něco nečistého, přežitého a archaického. Netřeba snad dodávat, že se rovněž i Moneypenny v rámci politické korektnosti proměnila v černošku.

Řeknete si, sakra, v čem je problém? Svět se mění a rozličné menšiny jsou někde skoro většinou, mají také svá nezadatelná práva a všichni jsme si nakonec rovni. Nu budiž, byl by to krásný sluníčkový svět, hádat se s nikým nebudu. Ale jak mi někdo dokáže vysvětlit, že kromě těchto, na první dojem nevinných změn, má autor scénáře neodbytnou potřebu vložit další čokoládové krásce v komiksu, do úst tato slova „Jseš jen další mrtvej běloch. Ty mě nemáš co poučovat.“ To jako vážně? Nestačilo by třeba jen další mrtvý muž? Asi ne, to by pak nebyla dostatečně pozitivní diskriminace a ponížení bílého člověka. Cosi mi našeptává, že v opačném barevném gardu by text neprošel korekturou.

Když dva dělají totéž, není to totéž

Původně Flemingova Bonda jsem nikdy nevnímal jako vysoce jakostní umění, nebo nějaký astrální zážitek. Nicméně při konzumaci knižních stránek, či filmů jsem měl vždy několik zásadních jistot, a přiznejme si to, kdo by nechtěl zažít pocit bezpečí v dnešním bouřlivém světě? U bondovek jsem nemusel nad něčím sáhodlouze dumat a jednoduše jsem se bavil. Vše bylo celkem černobíle předvídatelné, ženy krásné, agenti chrabří a ústřední padouch se pokaždé rád vyzpovídal ze svých černých skutků. Nenáročný děj byl pravidelně prokládán kupou hlášek, jež časem zlidověly, nebo pověstným suchým anglickým vtipem. Takový byl klasický Fleming…

Tvůrci komiksu James Bond 1: Vargr jsou scenárista Warren Ellis a ilustrátor Jason Masters, a nutno narovinu podotknout, že kromě zmíněných rasových a genderových záležitostí, odstraňují i zbytek mých letitých jistot a klišé. Vlastně dost dobře nechápu, proč se jejich obrázkové vyprávění jmenuje James Bond. Je to spíše nepovedená parodie.

Druhý pohled Karla Krajči: Nikdy jsem fanouškem James Bonda nebyl. Většinu filmů jsem samozřejmě viděl. Ono se tomu asi ani nejde vyhnout. Je to fenomén. Ale dohromady mi tvoří mnohobarevnou šmouhu jízd autem, útěků před šílenými protivníky a spodního prádla lepých žen. Bond zkrátka nikdy nebyl mým šálkem čaje. A z Martini jsem se jednou poblinkal… Na komiksovou podobu jsem byl ale zvědav. Když už nic, alespoň si užiju nenáročné čtení plné nadsázky, charismatu a akce. Bohužel jsem se v případě první knihy Vargr nedočkal ani jednoho. Warren Ellis představuje Bonda jako prací otráveného panáka bez výrazu, který se místo okouzlování okolí zmůže tak maximálně na nepříliš povedený vtip a dřív střílí, než mluví. Což je zvláštní, protože právě Ellis i tuzemským čtenářům opakovaně dokázal, že umí napsat zajímavého hrdinu a pustit jej do ještě zajímavějšího světa a příběhu. V tomto případě se to ale nepovedlo. Zápletce první knihy by slušel rozsah jednoho či dvou sešitů a stejně by bylo všem od první stránky jasné, jak to dopadne. Stále jen čekáte, že přijde nějaký zvrat, nečekaná odbočka nebo napínavá scéna, která alespoň na chvíli zvedne příběh z hlubokého bahna šedi a nezajímavosti. Marně… Až jsem byl rád, že mám knihu za sebou. Z Bonda je jen anonymní vraždící mašina, kolem které se vrší mrtvoly a je mu to jedno. A čtenáři dost pravděpodobně taky. Hodnocení: **

Britský tajný agent 007, jenž oplýval mimořádným charizmatem, se v násilné invenci komiksových autorů mění v macho stroj na zabíjení, bez špetky osobního kouzla a je těžké si ho oblíbit. Ne že bych si dělal iluze o tom, co znamená ono povolení zabíjet, ale bezpečně vím, že rozdíl mezi hrdinou a vrahem je pouze v tom, že hrdina je schopen obhájit každý temný čin, kterého se dopustí, o což se nový Bond ani nesnaží. Prostě se chová jako naprogramovaný hitman, který šije do nepřátel novou radikálně invazivní munici z dílny proslulého výstrojního technika Q. Ono se v zásadě jedná o tříštivé střely dum-dum a kdo by pochyboval o tom, jakou dokážou nadělat paseku v lidském těle, tak jsou tu explicitní obrázky mainstreamového kreslíře Jasona Masterse, doplněné o anatomický průřez lidským trupem, pro méně chápavé jedince.

Dále definitivně z příběhu zmizela Bond girl, snad nedopatřením, ale pravděpodobně díky genderovým požadavkům, kdy nemá býti žena představena v diskriminační úloze a poloze. Komiks také neobsahuje žádné krkolomné honičky dopravních prostředků, ať již na souši, ve vodě nebo ve vzduchu. Stejně tak jsem horko těžko (těžko) hledal proslulý Bondův ostrovtip, humor, či jiné kvalitní texty a dialogy, jako je například tento – Nezapomeňte, Bonde, máte právo zabíjet, ne porušovat dopravní předpisy  🙂  

Závěrem musím hořce konstatovat, že z generacemi oblíbených klišé nezůstává v novém komiksovém vyprávění kámen na kameni. Snad jen s výjimkou dostatečně šíleného záporáka, který by si zasloužil dostat více prostoru, a naprosto primitivního děje, jež ovšem není podáván s noblesou vhodnou pro muže uhlazených způsobů, a spíše vypovídá mnohé o neschopnosti Warrena Ellise, navázat na to nejlepší z odkazu Iana Fleminga.

Komiks James Bond 1: Vargr vydalo nakladatelství Comics Centrum v roce 2017. Následovat bude příběh Fantom. Překlad obstaral Pavel Res.

(Visited 319 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.

Karel Krajča

Šéfredaktor. Herní fanda, komiksový milovník, blázen do písmenek, hudební nadšenec, herní maniak nebo samozvaný filmový kritik. Tolik zájmů a tak málo času...


KOMENTÁŘE