Conan le Cimmérien

Conan – legenda všech legend. Conan z Cimmerie! To on byl první, kdo se s mečem v ruce beze strachu postavil všem čarodějům a ďáblům. Barbar, který dobyl celý svět skrze stránky knih, panely komiksů a políčka filmových pásů. Pro mnohé byl tento Cimmeřan tím, kdo zažehl jejich lásku k fantasy žánru. Conan je zkrátka fenomén, který dokáže oslovit i po téměř devadesáti letech od svého vzniku. Jeho duchovním otcem je Robert E. Howard – americký spisovatel fantasy, dobrodružných historických příběhů, hororů a westernů. Howard, i přes svou brzkou smrt, stihl vytvořit postavy a napsat příběhy, které definovaly žánr Meč a magie (Sword and sorcery) a staly se legendami.

Conanův potenciál si dobře uvědomují také soudruzi ve francouzském nakladatelství Glénat. Zatímco v Americe se nedávno práva na Conana vrátily od nakladatelství Dark Horse zpátky k Marvelu, v Evropě přestal být Conan autorsky chráněn v roce 2006, tedy 70 let po smrti autora, jak praví evropské právo. V Glénat si tedy řekli, že budou zcela ignorovat americké komiksové adaptace a udělají si své vlastní, francouzské. Tak se zrodil plán na adaptaci dvanácti Howardových příběhů, kde na každém z nich bude pracovat jiný tvůrčí tým s vlastní představou o Conanově vzhledu. Ve Francii zatím vyšly první tři příběhy. Každý z nich má své komiksové album a každé album má dvě verze – barevnou a černobílou. Nakladatelství Argo nám je nyní přináší v jednom velkém barevném integrálu.

Černý kolos

Knihu otevírá příběh Černý kolos. Vypráví o znovuzrození tajemného proroka, který po dlouhých tisíciletích spánku opět dychtí po moci a po pomstě. Tím prorokem je čaroděj Thugra Kothan, děsivý přízrak z legend. Bohové ale mají své vlastní plány a tak se vůdcem armády, která se čarodějově nesmírné armádě má postavit, stane barbarský žoldnéř Conan. Scénář napsal Vincent Brugeas, vystudovaný historik a knihovník, který se ve svých dílech věnuje převážně historické fikci. Jeho scénář, stejně jako i oba další, se velmi silně drží Howardovy předlohy. Černý kolos je s 62 stranami nejdelším příběhem v knize. Brugeas dokázal do svého scénáře zahrnout všechny scény z předlohy, i když některé z nich musel v rámci úspory posunout a odvyprávět je později. Scénář je docela povedený, ale najdou se i drobnosti, které zamrzí. Jednak jsou to texty vypravěče, které jsou občas příliš strohé, ale hlavně se hned na začátku nepovedlo vykreslit čaroděje jako neznámé hrozivé zlo. Jako by na to Brugeas zapomněl a v atmosféře celého příběhu to pak chybělo. Na konci se mu to už moc nepodařilo a nebohý čaroděj tak vypadá jako směšný a neschopný kouzelník.

O kresbu Černého kolosu se postaral Ronan Toulhoat. Jeho kresba je precizní a syrová. V něčem připomíná kresbu Franka Millera v legendární “Třístovce”. Epická v širších záběrech a velmi dynamická v akcích. To, jaký vzhled dal Conanovi, jaké mají všichni oblečení a zbraně, to všechno dává Černému kolosu vzhled historického komiksu z období antiky. Musím říct, že to k tomu příběhu výborně pasuje. Speciálně bych chtěl vyzdvihnout úvodní stránky příběhu, na kterých prochází zloděj starobylými ruinami města, napůl pohřbenými v písku pouště. Na těch se obrázky panelů skládají z prolínající se barevné současnosti a z černobílé minulosti kdysi živého města. Výsledek je působivý.

Královna Černého pobřeží

Druhou povídkou je Královna Černého pobřeží, která patří k jedněm z nejznámějších a postava Bêlit, která je zde Conanovi partnerkou, byla inspirací pro postavu Valerie ve filmu Barbar Conan s Arnoldem Schwarzeneggerem. Příběh vypráví o Conanově dobrodružství se sexy pirátkou a o tajemných ruinách města uprostřed džungle. Scénář Jean-David Morvana se opět drží Howarda, ale aby se vešel na 45 stran, tak musel některé detaily vynechat. Naštěstí nevynechal to důležité a odnesly to jen hyeny. Příběh si zachovává úžasnou atmosféru Howardova originálu. Dialogy si Morvan napsal většinou své, ale repliky vypravěče, které jsou zde vyprávěné Conanem v první osobě, se přísně drží originálu – v české vydání překladu Honzy Kantůrka. Úžasné!

Kresba Pierra Alaryho je na první pohled tak nějak dětská a hranatá. Po chvíli ale zjistíte, že je vlastně docela skvělá, hravá a v detailech svým stylem lehce připomíná Darwyna Cookea. Na některých místech, hlavně v bitevní vřavě, je Alaryho kresba nepřehledná, ale jinak jeho ztvárnění Conana zanechává rozhodně dobrý dojem. Morvan zařadil do scénáře také nějaké lechtivé scény a Alary se jich zhostil velmi dobře – nejsou explicitní, ale čtenáře potěší.

Za Černou řekou

Poslední adaptací v knize je povídka Za Černou řekou. V této povídce se Howard snažil změnit styl psaní a zcela vynechal sexuální prvky. Děj je inspirován divokým západem a kolonizováním Ameriky spojeným s utlačováním indiánů. Původní povídka je ze všech povídek v knize nejdelší, přesto se stejně jako Královna Černého pobřeží, musela vejít na 45 komiksových stran. To celkovému vyprávění příliš neprospělo, ale scenárista Mathieu Gabella se s tím popral docela statečně. Za oběť padl vypravěč a spousta běhání. Zůstalo všechno důležité a smysl všech rozhovorů. Ve výsledku tak zhuštění děje, až na malé výjimky, příliš neuškodilo. Případné zklamání ze scénáře může pomoci překonat skvělá kresba Anthonyho Jeana. Jeho kresba je nejpreciznější v celé knize. To samé platí i o barvách. Celý děj se odehrává v pralese, což znamená, že Jean neměl práci jen s kreslením postav, ale také se spoustou listí.

Evropské adaptace Howardových povídek o Conanovi zcela splnily očekávání. Minimálně ta má. Všechny tři scénáře se velmi věrně drží svých předloh a nedělají z Conana něco, co není. Přesto je ve všech z nich vidět rozdílný rukopis jejich scénáristů. Zábavná je rozdílná kresba každého z příběhů a rozdílný vzhled Conana. To je rozhodně jeden z velkých bonusů knihy. Ačkoliv mám svou vlastní představu, jak by Conan měl vypadat, tak se mi všechny tři předložené interpretace líbily. Pochválit bych chtěl také nakladatelství Argo a Richarda Podaného za přístup k překladům. Kde to šlo, tam použili oblíbené překlady Honzy Kantůrka. Kniha obsahuje bohatou bonusovou část, ve které jsou nejen všechny obálky a různé skicy, ale také krátké povídání o vzniku Conana, o jeho duchovním otci Robertu E. Howardovi a také něco málo o každé z adaptovaných povídek.

Knihu Conan z Cimmerie, svazek I. vydalo nakladatelství Argo ve své edici Argomiks a to ve velkém formátu a rovnou se třemi variantami obálek.