logo

S PARKEREM NA LOVU

parker lovec komiks

Parker není takový ten romantický lupič. Parker není ani zločinec s charakterem. A už vůbec ne s charizmatem. Parker je parchant. Zm*d, který sice nemá ze zabíjení požitek, ale účel světí prostředky. Parker měl svůj standard: jednou, dvakrát ročně nějaká banka, nebo nějaké obrněné auto a zbytek roku se flákat v letoviscích. A oni mu to všechno vzali. Jeho parťák a ta děvka…jeho žena. Parker je teď vzteky bez sebe a chce pomstu… a svoje prachy, samozřejmě. Jde za tím naprosto nekompromisně a je mu jedno, jestli mu stojí v cestě zabiják, náhodná kadeřnice, přítel nebo celá mafie.

Duchovním otcem Parkera je Richard Stark alias Donald E. Westlake. Donald Westlake byl velmi úspěšný a plodný autor a používal celou řadu pseudonymů. Specializoval se na kriminální příběhy, ale občas si střihl i sci-fi, anebo  jiný žánr. Třikrát obdržel cenou „Edgar award“, což se doposud podařilo jen třem lidem a navíc získal každou cenu v jiné kategorii. Napsal také scénář k filmu Švindlíři, za nějž byl nominován na Oskara. V roce 1993 byl organizací „Mystery Writers of America“ jmenován Velmistrem.

Se svou nejznámější a dnes už téměř ikonickou postavou, Parkerem, přišel poprvé v roce 1962, což je i rok, ve kterém se kniha odehrává. Westlake postavu tohoto antihrdiny vymyslel poté, co nasedl na špatný autobus a ten ho vysadil na špatné straně řeky Hudson a tak musel pěšky přejít přes most do New Yorku. Překvapilo jej, jak tam silně fouká vítr a jak konstrukce mostu sténala a vibrovala pod nápory větru a silné dopravy. Po tomto zážitku se mu v mysli začala vynořovat postava, která souzněla s houževnatostí toho mostu. Představoval si zarputilou vzteklou postavu, jak přechází tento most a jde si pro svou pomstu. Několik knih o Parkerovi bylo zfilmováno a ta první byla zfilmována dokonce dvakrát. V roce 1967 byl natočený film „Point Blank“ a potom v roce 1999 film „Payback“ (Odplata) s Melem Gibsonem v hlavní roli. První kniha o Parkerovi se jmenuje Lovec a stejně tak se jmenuje i komiks, který nyní vydalo nakladatelství Crew.

Autorem komiksového zpracování je také cenami ověnčený autor – Darwyn Cooke. Opustil úspěšnou kariéru v animaci a vrhl se na komiksy, které vždy miloval. Za svou práci obdržel několik Eisnerových, Harveyho a Shusterových cen a také ocenění za nejlepší sérii od National Cartoonist Society. Z jeho práce můžeme zmínit třeba Catwoman: Selina’s Big Score, DC: The New Frontier, The Spirit a Minutemany ze série „Před Strážci“. S vyjímkou Spirita, kde se o scénář postaral Jeph Loeb, je u všech zmíněných titulů autorem scénáře i veškeré kresby. Stejně tak je tomu i u Parkera, kterého napsal a nakreslil čtyři knihy. Více jich bohužel nebude. Darwyna Cooka letos v květnu, v jeho 53 letech, přemohla rakovina…

Komiksový Lovec není dlouhý příběh. Je však důmyslně poskládaný z přítomnosti, kterou je zde zřejmě listopad 1962, a ze vzpomínek na úspěšnou akci zakončenou neúspěšnou vraždou – jeho vraždou. Parker proto pátrá po bývalém parťákovi, který jej zradil a postupně, za použití výhrůžek a násilí, se propracovává kriminálním podsvětím, aby se dostal k penězům, na které si činí nárok. Scénář se hodně soustředí na vykreslení atmosféry a ukázání motivace postav. V knize jsou pasáže, které jsou úplně beze slov, kde je příběh vyprávěn pouze obrazem. Jsou tam ale také pasáže, kde jsou stránky plné textu. Dialogy postav působí naprosto přirozeně a posouvají děj dopředu. Snad jenom trocha humoru scénáři chybí. Asi Cooke nechtěl příliš odlehčovat poměrně brutální děj.

Výrazným prvkem knihy je Cookeova kresba. A nejenom kresba, ale hlavně barvy, lépe řečeno styl práce s barvou. Cooke totiž v Parkerovi používá kromě černé už jen jednu barvu. Ale i tato jedna barva je speciální. Pro tisk většiny barev se k jejich namíchání používají CMYK barvy, tedy azurová,purpurová, žlutá a černá. Jsou však určité barvy, které namíchat nejdou a tisknou se samostatně přímým tiskem. A právě tyto barvy použil Cooke. A píšu barvy, protože na každý díl Parkera použil Cooke jinou barvu. A aby to celé nebylo tak jednoduché, tak podklad obrázků je nažloutlý. Nebyl ale použít papír patřičné barvy, ale byly nažluto potištěny bílé papíry.

Styl Cookeovy kresby je tak trošku retro. Kresbu tvoří často, více či méně, hrubé náčrtky, nesouvislé čáry a plochy, které mohou místy připomínat jednoduchý storyboard. Jsou ale důmyslně doplněny barevnými plochami. To znamená, že tam kde končí černá linka, tam pokračuje hranice jednobarevné plochy. Navíc v případě vzpomínek mají barevné plochy strukturu starých novinových fotek. Výsledek je až překvapivě dobrý a dohromady se zvolenou nevýraznou barvou je kniha doslova relaxační lázní pro oči.

Nakladatelství Crew si vydalo Parkera pro radost a je to na té knize vidět. Kniha má 140 stran svázaných v pevné vazbě s přebalem. Desky pod přebalem jsou potaženy oranžovou látkou s malou černou siluetou v rohu. Hřbet knihy tvoří černá látka a popisky na něm jsou prolisovány a napsány bíle. Vypadá to moc pěkně. Za zmínku stojí také zvolené papíry, u kterých byla zvolena obrovská gramáž. Listy jsou tuhé a nepoddajné jako Parkerův charakter.

Prostě a jednoduše – To chcete! Lovec je tak krásně udělaná kniha, že ji chcete mít v knihovně a při čtení ji držet v ruce. Druhým silným důvodem ke koupi je originální styl kresby. Na první pohled vás možná nezaujme, ale během čtení tomu přijdete na chuť. Příběh není úplně originální, komiksy s drsnými zločinci už na trhu máme, ale překvapí vás jeho syrovost a Parkerova zarputilost. Takže mazejte do knihkupectví, protože já chci mít v knihovně i další díly v jiných barvičkách.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Pavel Pravda

Redaktor. Nejen komiksový nadšenec, milovník tvrdé hudby, dobré whisky, piva a fotografování. Jeden z největších autorů českého internetu :)


KOMENTÁŘE