BOXER JE ŽIDOVSKÁ BESTIE

Grafický román Boxer patří k novému přírustku knižní stáje ARGO a vyšel v roce 2015. Komiks vytvořil Kleist Reinhard podle knižní předlohy Alana Scotta Hafta Jednou budu o všem vyprávět. Nakladatelství ARGO přináší na pulty knihkupců mimo kvalitních knih a oddechového komiksu i  grafické romány, jež mají vážný, až bych řekl závažný obsah. Vzpomenu třeba na historickou Stopu legionáře vydanou ke stoletému výročí vzniku československých legií v roce 1914.

Grafický román započne v Miami roku 1963. Miamskou silniční řekou uhání zběsilé vozy. V jednom z nich sedí otec se synem. Jmenují se Hertzko a Alan Haftovi. Mladík se čtenáři zpovídá a otevřeně přiznává, že otec je bouřlivák a nejde daleko pro ránu. Chlapcova maminka omlouvá tátovi nekontrolovatelné exploze jeho děsivou minulostí. Minulostí, jež synovi způsobuje strašnou přítomnost. Tatínek zastavuje auto a s pláčem překvapuje mladého Alana se slovy Jednou ti budu o všem vyprávět. Daný slib dodržel, ačkoliv to trvalo dalších čtyřicet let.

Formou retrospektivy je podáván osud plný ran, obrovských ran, nepředstavitelných ran a smrtelně vražedných ran. Příběh komiksu je souborem všech dostupných fyzických a psychických úderů, bouchnutí, uhození, udeření takové razance, že je k nevíře co dokáže člověk na svých bedrech unést. Nedivme se, když Hertzko prohlašuje, že Bůh přestal jednoho dne existovat. Říká se homo homini lupus. Čili člověk člověku vlkem. Myslím si, že latinské rčení by mělo znít člověk člověku člověkem, neboť neexistuje na planetě větší zrůdy nad člověka. Bohužel, Bůh přestal existovat, ale začněme po pořádku.

„Jak by mi po všem, co jsem prožil, mohl ublížit muž v boxerských rukavicích?“

Židi Haftové byli oproti očekávání vše, jen ne bohatí. Otec byl nuzný prodavač ovoce a zeleniny. Po onemocnění tyfem odešel na věčnost a rodinu převzal jeho nejstarší syn Aria. Pětiletý Hertzko musel začít pracovat. Ve škole se stával díky židovskému původu obětí šikany ze strany učitele. Neměl problém kantorovi namlátit, což mu starší bratr vydatně vracel kopanci, které bude později předávat synovi. Nepěkné to dědictví. Rodinní kostlivci nikdy nespočinou v pokoji.

Hertzkovi bylo čtrnáct, když Němci obsadili v roce 1939 jeho město a židům vše zakázali. Nesměli opustit město, ani cestovat a byli posíláni na nucené práce. Nakonec je Němci nahnali jako dobytek do ghetta. Hertzko rostl a naučil se rozdávat rány. V těchto neklidných letech poznal lásku, jež mu později pomohla překonat strastiplnou cestu v dobytčácích, které jely zubaté vstříc.

Pokud tápete nad pojmem dobytčák, věřte, že to je označení pro železniční nákladní vagóny, kde byl na místo skotu přepravován člověk. Některé cesty vedly do pracovních táborů, jiné přímo do nenasytných plamenů vyhlazovacích krematorií. Nějaké železniční výhybky byly milosrdné a lidé dojeli položiví/polomrtví na konec války. To je příběh Boxera, který rohoval v koncentračním a posléze vyhlazovacím táboře pro pobavení příslušníků jednotek SS.  Zde získal přezdívku Židovská bestie.

Děj dále pokrčuje útěkem z pochodu smrti, pasením holek pro vojáky USA a pašováním cigaret, opět pro vojáky USA. Mladík, který dostal od život strašně po hubě nemá stále dost a putuje pro další nakládačku do Ameriky. Zde chce najít svou milou, jež emigrovala do země svobody. Boxer má jasnou představu, bude boxovat, bude slavný, dostane se do novin a láska se o něm dozví. Mladík ovšem netuší, že svoboda končí tam, kde začíná zájem americké Mafie.

Druhá část zachycuje plavbu do Ameriky a pouť za iluzorním americkým snem. Komiks už je dále v podstatě příběhem boxera, ne nepodobný hollywoodskému podání. Nikdy jsem box nemusel tak pro mne první část vítězí na body.

Komiks Boxer je možné přirovnat k Otčině srbské autorky Niny Bunjevac. I ona vypráví pohnuté osudy svého táty a vlastní rodiny. Oba grafické romány vykazují mnoho společných prvků. Jsou to ústřední postava otce, vyjádření pomocí retrospektivy, domovina pohlcená válečným konfliktem a emigrace. Zatímco Otčina dělá dojem rodinného fotoalba, které je proloženo historií, tak Boxer působí jako expresivní dynamický film. Shodně jsou romány vyvedeny pouze černobíle. Černobílé vyvedení už tak nějak patří k autentickým historickým, či autobiografickým komiksům. Namátkou vzpomenu Persepolis, nebo Rodinný ústav, který patří do portfolia ARGO. Komiksy podobného ražení by nebyl problém převést do barevné verze, ale troufnu si tvrdit, že by to sráželo jejich temnou podstatu. Stačí vzpomenout pastelovou Anne Frankovou, jež mne  neoslovila a nepřenesla na mě depresivní tíhu šoa.

Knižní předlohu Alana Scotta Hafta Jednou budu o všem vyprávět jsem nečetl a přiznám se, že jsem  o jeho otci doteď neslyšel. Alan přinesl světu naprostou zpověď vlastního táty, který ji před ním čtyřicet let utajoval. Autor komiksu Reinhard Kleist odvedl profesionální práci, jak po stránce scénáristy, tak výtvarníka. Komiks se čte se zadrženým dechem a má přímo zběsilý spád. Osobně se mi líbila část odehrávající se během druhé světové války a popisující zrůdnosti holokaustu. Ve vypjatých situacích poznáme blíže osobnost hlavního hrdiny, který byl životem donucen vytrpět a dělat nepředstavitelné věci. Myslím si, že i člověk vybavený silnou empatií a žijící v relativním blahobytu současnosti, není s to porozumět a vstřebat skutky vyprávěné. Můžeme přemoudřele pokyvovat hlavou, ale těžko lze chápat činy lidí pod smrtelným tlakem. Mnohdy již není patrné, kdy se jedná o rozhodnutí rozumně uvažujícího jedince a kdy přešel na autopilota ovládnutého primitivními pudy, které mu velí přežít.

Závěr knihy nachystal textovou pasáž s názvem Box v koncentračních táborech. Článek připravil sportovní novinář žijící v Berlíně Martin KrauB. Najdeme tu tématicky zaměřené kapitolky věnované Hercku Haftovi a osudy jiných boxerů, které se podobají životnímu příběhu Hercka, respektive Harryho Hafta. Text je doplněn obrazovým materiálem a na skutečný konec najde čtenář skicák autora komiksu Reinharda Kleista.

Grafický román nese závažné poselství a je velice aktuální právě v dnešní době. V době, kdy jsou zapomínány, překrucovány a popírány historické události, jež stály život 67 milionů lidí. Hercko Haft se porval se životem a boxoval se smrtí, aby mohl Jednou vyprávět…