logo

KOREKTOR, TEN TĚŽKÝ CHLEBA MÁ

Korektor je název dalšího webového stripu, jenž útočí v tištěné podobě na kapsu čtenáře. Brožovanou knížku vydalo nakladatelství PLUS pod křídly Albatros Media a.s. v roce 2014. Korektor má podtitul Komiks o chybách a o životě. Je tedy nasnadě se domnívat, o čem knížečka bude. Ano, o chybách, kterých se slepě dopouštíme při psaní textů, abychom sadisticky potrápili Korektora. Česká mluvnice a pravopis je záležitost krásně malebná, leč děsně nudná a záludná. Dalo by se říct, že pro mnohé z nás se jedná o nutné zlo. Ne tak pro Korektora, jenž svou prací žije a naše chyby slyší i v mluvené podobě. Korektor je tudíž diagnóza a odtud pramení jeho vymezené názory na svět. Nejlépe to demonstruje strip číslo 91 „Napsal jsem si vlastní parte včetně básničky. Dokonce jsem dal raději dohromady i smuteční řeč. Někdo tomu říká šílenství… Já jistota.“

Korektor vtipně glosuje převážně o své práci a jejích úskalích. Je patrné, že si na svá bedra naložil přetěžký úkol a mnohdy budí dojem člověka, který nese tíhu celého světa psaných slov, což mu i věřím. Sisyfovský boj, který vyhlásil spisovatelům a rádoby pisálkům je nekonečný a nelze nás porazit. Jsou nás ohromné legie. My, samozvaní grafomani píšeme s láskou a naše krédo zní „pero je mocnější jak meč“. Nelze se divit, že marnou válku mnohdy prohrává a prodělává ukázkový syndrom vyhoření. Vyčerpání a  opotřebení se promítá  do jeho tunelového vidění světa a vykazuje často i celkovou únavu z lidí.  Cynický  Korektor je natolik sarkastický, že jsem zhruba do stripu s číslem 57 přemýšlel proč dělá práci, kterou nemá rád a snad, že tenhle článek již nenapíšu. Nakonec dostal hejsek rozum a tvrdí „Celé dny si stěžuju na to, že jste hloupí a nenapravitelní… Ve skutečnosti mě ale vaše neschopnost živí. Pokračujte.“ Tak jo, koleduješ si o pořádnou dávku deprese, kámo.

Autory stripu jsou Vilém Koubek a Jana Kilianová. Vilém peče housky… pardon, píše texty, ve kterých se údajně odráží jeho osobnost víc než by chtěl nebo byl ochoten připustit. Kdyby však měla jeho budoucnost předurčovat škola, kterou má vystudovanou, dalo by se o něm říct, že roste do pozice učitele jazyka českého. Toliko krátce z jeho medailonku. Kvituji s povděkem, že dal vale dráze kantora a přivádí ovečky, jež sešly na scestí v jazyku českém na pravou cestu. To vše se mu daří podat inteligentní, zábavnou a poutavou formou. U četby Korektora jsem se nejen pobavil, ale dostal i nastavené zrcadlo a uvědomil si autorskou slepotu a kopance, kterých se patologicky dopouštím. Lze tedy prohlásit, že jsem spojil příjemné s užitečným a pochopil důležitost Korektora. Můžu na něj svalit koncové chyby ve vlastním textu. Díky, kámo.

Komiks Korektor se dá po stránce vizuální porovnat s konkurenčním Hajzlem. Pojetí stripu je podobné a autoři nám nabídnou také mluvící hlavu. Představte si třikrát vedle sebe fotografii z průkazu totožnosti, na níž je mužská hlava neurčitého věku, rozcuchaná a neoholená. Palice vykazuje shodně s Hajzlem několik málo mimických výrazů ve tváři, vykulené oči a jízlivý škleb. Sem tam se objeví monokl pod okem a náplast na obličeji, které naopak nepatří do sféry gest, ale cosi vypovídají o sociálním postavení Korektora ve společnosti. Hlava se opakuje celkem sto čtyřicetkrát, násobeno třemi a to máme celkem, ehm… Nalijme si čistého vína, pěknou nudu. Situace se výrazně mění s nástupem části nazvané Speciály a bonusy.

Prémiová část je zajímavější než předchozích 140 stripů, bráno v potaz po stránce výtvarné. Sekce nám umožní nahlédnout Janě přes rameno a podívat se pod její ruku, jak to má s ilustrací. Strip se místy přibližuje k plnohodnotnému komiksu, kde nabídne až šest panelů a jiné pohledy než je stále se opakující portrét. Zde je možné vypozorovat mnohem větší měrou autorčino nadání, jež maluje stylem nazývaným cartooning. Jsem přesvědčen, že slušně válí a má na více než suchopárný monotónní proužek. Snad se časem potkáme u poctivého komiksu. Po tom, co jsem měl možnost spatřit, si myslím, že na to rozhodně má. Zcela na závěr komiksu se objevují příběhy s názvem Autoři a víceméně odrážejí realitu. Je to zajímavé nahlédnutí do kuchyně tvůrců a zdá se, že Vilém s Janou jsou prima dvojka.

Fenomén tištěných stripů v knižní podobě je pro mě dodnes nerozluštěnou hádankou, na kterou nemám jasnou odpověď a pevně vyhraněný názor. Chápu autory, kteří publikují zdarma na webu, že jednoho dne zatouží zaměnit binární soubory za materiální hodnoty. Jistě je snem každého na webu publikujícího autora proměnit hodiny své práce v několik kulatých zlaťáků na bankovním účtu a v rukou pevně sevřít výtisk, který se dá podepsat. Obdivuji odvahu nakladatelů experimentovat a ponořit se do vod neprobádaných, ač se v tuzemsku špatně prodávají komiksové série přicházející ze západu, o českém brčálu nemluvě. Troufám si tvrdit, že u skalního fanouška, který pravidelné odebírá nezištně šířený obsah, představuje koupě knihy téměř morální povinnost. Zbytek konzumentů by měl posoudit, co jim může strip v knižní mutaci nabídnout a já si troufám tvrdit, že toho není mnoho. Několik málo prchavých chvilek zábavy, jež postačí akorát na posezení… víte kde. Na druhé straně se knižní stripy prodávají za babku…

Ačkoliv mluvím plošně, tak to platí i pro Korektora. Neviditelná ruka trhu časem ukáže a oddělí zrno od plev.  Přestože mám své pochybnosti, spíše se přikláním ke staromódní představě a kořenům původu stripu. Úkolem komiksového stripu je doplnit například novinové listy nebo webovou stránku a reagovat na aktuální dění a odlehčit  čtenáři. To je hlavním smyslem stripu, vtěsnat do několika málo políček pokud možno vtipný a vypointovaný příběh, u kterého se čtenář odreaguje a odvede myšlenky jiným směrem. Vyčpělost stripů je nejvíce patrná na tom, že kniha potřebuje autorské vysvětlivky. Nespornou a zároveň omezující výhodou Korektora je, že pravidla českého pravopisu se nemění tak často jako politické souvislosti. Bohužel osudem většiny stripů je krátkodobé rozptýlení a odsun do zapomnění. Korektor není výjimkou z tohoto pravidla. Rád bych se pletl.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE