logo

ATENTÁTNICE ELEKTRA

Stane se to až překvapivě snadno, že vám někdo vleze do hlavy. Uhnízdí se tam a bují. Plete se vám do myšlení, je s vámi ve dne i v noci. Vede s vámi nekonečné rozhovory plné otázek, hraje hlavní roli ve všech představách. Je s vámi neustále, se vším tím zoufalstvím a bolestí, která vás nutí dělat nesmyslné a ve výsledku úplně zbytečné věci. Nebezpečné věci, díky kterým vypadáte jako blázen. Stane se to až překvapivě snadno, je úplně jedno, jestli jste jen obyčejný pěšák, zamilovaný trouba, nebo trénovaný specialista, žoldák a tajný agent. Když vám do hlavy vleze nějaká ženská, je zaděláno na pořádný průser…

Představovat Franka Millera, autora takových legend jako je Sin City, 300 nebo Návrat Temného rytíře, by bylo zbytečné. Během své kariéry se stihl zapsat do komiksové síně slávy a posbírat nepočítaně cen. Frank je ale hlavně někdo, kdo toho o osudových ženách ví opravdu dost. Jeho hrdinové nezřídka v boji za svou Femme fatale obětují vše. I svůj život. Paradoxem ale je, že s největší pravděpodobností si to ty holky vůbec nezaslouží a setkání s nimi je velice nebezpečné. A to i v případě, že zrovna nejsou trénované stroje na zabíjení, mistryněmi bojových umění s téměř až magickými schopnostmi.

Co ale Frankovi Millerovi nemůžeme upřít, je jeho snaha posunovat žánr komiksu na vyšší úroveň. Na místo, kde není jen obrázkovým čtením pro děti. Kde je místo “bum” a “bác” prostor pro dospělá témata, sex, drogy, smrt a navrch koňskou dávku vnitřní rozervanosti a psychologie. A my jsme mu za to nekonečně vděční, protože komiks dokáže neuvěřitelné věci, když na něm pracují autoři, kteří vědí, co dělají a pro koho to dělají.

Díky nakladatelství Crew máme konečně možnost držet v rukou počeštěnou knihu, kterou komiksoví kritici i veřejnost označují za kultovní. Ne vždycky je to zárukou opravdové kvality. Elektra ale definici nadprůměrného díla splňuje beze zbytku. Ať už to je šílenou kresbou geniálního Billa Sienkiewicze nebo právě komplexním scénářem vyžadujícím od čtenáře maximální pozornost. Jak to tak u kultovních kousků často bývá, není to žádná jednohubka pro každého.

Na pozadí relativně jednoduchého příběhu nájemného vraha Elektry, její minulosti a cesty za svým cílem, se odehrává takové množství vnitřních monologů a tichých rozhovorů, že je chvílemi velice snadné se v tom všem ztratit a hledět na stránky značně zmateně. Elektra během své cesty využívá a zneužívá vše a všechny, včetně čtenáře. Stačí se však trošku vrátit, soustředit se na detaily a náhle se před vámi otevře do detailu promyšlené dílo, nad kterým budete chtě nechtě přemýšlet ještě dlouho po zavření knihy. A to je známka opravdového kultu, který se vám jen tak nevykouří z hlavy, ale zůstane tam.

Millerova Elektra je divná, šílená, plná krve a násilí, snad až chvílemi zmatená a složitá, ale na oplátku nabízí pohled do hlavy člověka, kterému obrátila život na ruby žena v červeném trikotu. Nakonec je úplně jedno, jestli za tím byla láska, nějaká záhadná magie nebo technologie. Elektra svá tajemství nedává lacino a nakonec vám v klíně zůstane víc otázek, než odpovědí. Ale i to je známka toho, že jste zažili něco mimořádného a nezapomenutelného.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Karel Krajča

Šéfredaktor. Herní fanda, komiksový milovník, blázen do písmenek, hudební nadšenec, herní maniak nebo samozvaný filmový kritik. Tolik zájmů a tak málo času...


KOMENTÁŘE