POKÉMON TCG ONLINE – CHYŤTE JE VŠECHNY I DIGITÁLNĚ

Když jistý Satoshi Tajiri v roce 1996 představil pro Nintendo svůj nápad na Pokémony, pravděpodobně netušil jaký blázinec po celém světě způsobí. Dneska (alespoň u nás a ve zbytku světa kromě Japonska) už zájem o tyhle pestrobarevné potvůrky opadá, ale ještě si určitě spousta z nás vzpomene, že jednu dobu byly naprosto všude. Není divu, že z Pokémonů se rázem stala druhá nejúspěšnější herní série všech dob (a Nintendo má v portfoliu i tu na prvním místě – Maria) a z doprovodných aktivit, jako jsou figurky, animované seriály, stolní hry a vlastně cokoliv s obrázkem Pokémonů, se stal miliardový bussines. V Japonsku jsou Pokémoni stále v masové oblibě a například v Jokohamě je každoročně pořádán bláznivý Pokémon Pikachu Festival.

V roce 1999 přišla na svět karetní hra Pokémon Trading Card Game, kterou si vzala mimo Japonska pod palec slavná společnost Wizards of the Coast. Hra se stala (nepřekvapivě) téměř okamžitě hitem. A to takovým, že se dostala až na náš malý zaprděný trh. V té době jsem byl už krapet mimo cílovou skupinu Pokémonů, ale to mi nebránilo se toho bláznovství odměřeným způsobem zúčastnit. Ono totiž kouzlo her, tedy jak videoher, tak karetních, spočívá v tom, že za vším tím infantilním balastem se schovává nekomplikovaný a zároveň komplexní akční a návykový systém.

Pokud někdo z Vás o Pokémonech nikdy neslyšel (a pravděpodobně proto včera poprvé vyšel z temného světa sklepa na světlo), musí vědět, že Pokémoni jsou v kostce o tom, že se proti sobě postaví dva hráči, čili trenéři, kteří využívají svou sbírku potvůrek k tomu, aby si poměřili velikosti svých… ehm, pokéballů. Když chcete být nejlepší, musíte je pochytat všechny, jak praví oficiální slogan. Oficiální seznam nyní čítá 719 kousků.

Karetní Pokémoni jsou rychlou akční hrou, která na první pohled neoplývá tolika možnostmi a kombinacemi jako konkurence s Magickem v čele. Většina základních balíků závisí na konkrétních schopnostech každého Pokémona a na kartách, které vám dovolí najít vašeho favorita v balíků karet a pak samozřejmě na energiích potřebných k využití jeho schopností. Kromě správně zvolené strategie a kombinaci karet je ve hře i velká míra náhody v podobě častých hodů mincí ovlivňující, jestli daná akce proběhne a v jakém rozsahu. Hráči si tak navzájem dávají přes držku do té doby, dokud mají v zásobě Pokémona nebo jich protivníkovi zabijí šest.

Online verze pak nabízí vše, co byste od online verze čekali. Tréningové bitvy, bitvy mezi příteli, turnaje, náhodné souboje. Samozřejmě i obchod, ve kterém si můžete koupit další karty z nepřeberného množství rozšíření. Na tom taky celá hra stojí. Ono se dá hrát i zadarmo, ale se základním balíkem budete ostatním jen pro smích. Dneska to může kdekdo považovat za hnusný příklad free-to-play nebo pay-to-win, ale je fakt, že takto byla vymyšlena tahle hra od začátku, v době, kdy o těchto termínech neměl nikdo ani tušení. Pokémoni vás zkrátka chytnou a pak nebudete mít problém utratit nějaký peníz za virtuální kartičky, nebo ne, a pak vám to bude jedno. Navíc je ve hře dnes stále unikátní možnost výměny karet mezi hráči.

Co však ale sráží do kolen iOS verzi této jinak povedené hry, je technické zpracování. Na starších iPadech padá nebo se rovnou nespustí, třebaže je minimum pro spuštění jen iOS 7. Nahrávání nebo přihlašování je nemožně pomalé, často není jasné, jestli se hra sekla nebo se na něco čeká. Nemluvě o tom, že Japonci jsou podivná banda, která snad nikdy nebude schopna vymyslet přehledné menu. V tomto směru je jakákoliv konkurence, s Hearthstone: Heroes of WarCraft v čele, před Pokémony. Nutno však dodat, že tyto technické problémy se týkají převážně iOS verze hry. Verze pro PC v prohlížeči je na tom o něco lépe. Na Android se hra teprve chystá.

Přesto věřím, že to každý fanoušek Pokémonů rád přetrpí a nenechá si kazit jinak povedenou hru, která nabízí dlouhé hodiny vysoce návykové zábavy.