AVENGERS: AGE OF ULTRON

Tři roky trvalo, než se šestice hrdinů znovu dala dohromady a vydala se na další misi, ve které nepůjde opět o nic menšího, než o záchranu světa. A jak už to u takových blockbusterů bývá, vše musí být větší, akčnější, rychlejší a zamotanější. Ale jsou druzí Avengers lepší než jednička? To už je těžší otázka.

Age of Ultron si nehraje na zdlouhavé úvody, vzpomínání na to, co se stalo před tím nebo představování postav. Na to už měli diváci dost času předtím. Divák je spolu s týmem vysazen v lese a než se všichni stačí rozkoukat, je tady akce plná výbuchů, tanků a zákeřných záporáků. Vše se relativně snadno vyřeší a naši oblíbení super kluci a holky brzy drží v ruce to, pro co přišli – Lokiho hůl s tajemným modrým kamenem. A nebyl by to sám zvídavý Tony Stark, aby se mu nechtěl podívat na zoubek. Tony to myslí dobře. Ze sna ho stále budí zážitky z jedničky, kdy se ocitl na okraji temného vesmíru plného potvor snažících se vyhladit nebohé lidičky z povrchu Země. Co čert nechtěl, tyto jeho hrátky odstartují události, které povedou ke stvoření ultimátní umělé inteligence v robotím těle – Ultrona, který pochopí svůj původní úkol zachránit lidstvo zcela špatným způsobem. Jak jinak.

Naštěstí ani jinak neoblomný a nic neodpouštějící Thor nemá čas Starkovi naplácat na vyučenou. Ultron přeřadí na vyšší stupeň a Avengers se budou mít co otáčet, aby tuto novou hrozbu odvrátili. Kdo by měl pak čas vysvětlovat, co jsou to ty Kameny nekonečna nebo řešit události se předcházejících filmů. Vždyť kromě toho se musí stihnout nějaké to rodinné drámo, romantické odbočky, napravování poblouzněných sourozenců a vtipkování o Thorově kladivu.

Zkrátka, je toho moc. Avengers: Age of Ultron tak trpí podobným syndromem, jako například druzí Transformers. Akce a věcí kolem je tolik, že si hromady drobností nemá divák ani čas všímat a pravděpodobně mu splynou do rychlého shluku těl, střel a výbuchů. Naštěstí mají Avengers oproti Transformátorům o řád lepší scénář, který samozřejmě nemá ani náhodou nějaké oskarové tendence, přesto patří v žánru superhrinských filmů k nadprůměru. A přímo pohlazením po nerdovské duši jsou okamžiky, kdy je chvilka času se zastavit a jen tak si zavtipkovat a pobavit se. Je až s podivem, jak dobře tato nesourodá banda hrdinů dohromady funguje, dostane-li příležitost. A je docela škoda, že samostatné filmy se berou tak vážně a pořád se snaží vykreslovat rozedraná nitra a morální otázky. Kašlat na to. Humor a hlášky, to v Avengers: Age of Ultron funguje na výbornou.

Druzí Avengers si toho nabrali na talíř možná až příliš. Postav je tak najednou až moc, nikdo tak nedostane tolik prostoru, kolik by potřeboval a z té hromady akčních scén nakonec není snad žádná, která by stála za zapamatování. Přesto je to pořád sranda a skvělá zábava. A tak to má být. Odpověď na otázku “jsou druzí Avengers lepší než jednička” je ne, ale je to jen o fous. Možná dva. Nakonec to je však stejně jedno, protože na takové filmy chodí diváci hlavně proto, aby se bavili. A to umí Avengers: Age of Ultron opravdu dobře.