logo

MILNÍKY TUZEMSKÉHO SCI-FI: IKARIE XB-1

Nekonečný vesmír… Toto jsou cesty hvězdné lodi IKARIE XB-1, jenž se znovu a znovu vydává za poznáním tajemných nových světů, hledat nové formy života a nové civilizace. Odvážně se pouští tam, kam se dosud nikdo nevydal. Konkrétně tedy k Alfa Centauri. Parafrázovat tuto slavnou hlášku ze Star Treku ve spojitosti s českým filmem Ikarie XB 1 není úplně od věci. Společného toho mají obě díla poměrně dost. Navíc můžeme být konečně za patrioty. Ikarie XB 1 má ve svém rodném listě rok 1963. Až za tři roky se začne na obrazovkách západních nepřátel socialistického míru prohánět kapitán James Kirk a jeho posádka. A než udělá George Lucas díru do světa se svými Hvězdnými válkami, uběhne dalších dlouhých jedenáct let.

40 členů vesmírné lodi Ikarie XB 1 se v roce 2163 neohroženě vydává na cestu k Alfa Centauri – naši nejbližší hvězdě, se zdánlivě jednoduchým úkolem. Najít známky života. Nejsou to žádní vystajlovaní machři v upnutých uniformách. Je to skupina na první pohled normálních lidí všeho věku, odborníci ve svých oborech. Na palubě mají vše potřebné k životu během své dlouhé cesty. Automatické roboty, sportoviště, zábavu, pravidelné příděly jídla… Zkrátka idylka vhodná k utužování kolektivu, hledání partnerů a tak. Jejich životy líně plynou a kromě paradoxu s dilatací času během nadsvětelné rychlosti (po čtyřech měsících cesty je Ikarie v půli cesty, vzdálenost trojhvězdy Alfa Centauri od Země je 4,35 světelných let) je netrápí víceméně nic.

Vše se náhle mění v momentě, kdy poplach na palubě oznámí setkání s neznámým objektem. Všichni čekají kometu nebo jiný kus šutru. Když se na obrazovce monitoru objeví neznámé vesmírné plavidlo, způsobí to nejen ohromné překvapení, ale taky to přinese mnoho dalších otázek a v neposlední řadě ještě více problémů. Ono popsat děj filmu Ikarie XB 1 je poměrně složité, pokud nechcete potenciálním divákům vyzradit celou zápletku a připravit je tak o všechno napětí. Děj se jen tak líně vleče, stejně jako stereotypní dny na palubě. Prostor dostává vykreslováni vztahů mezi jednotlivými členy posádky a divák často jen nezúčastněně nakukuje do jejich životů, poslouchá útržky rozhovorů a sleduje je při docela běžných činnostech. A i když se to může zdát někomu jako dosti nudná záležitost, díky hvězdnému obsazení tomu tak rozhodně není.

Režisér Jindřich Polák (Pan Tau, Zítra vstanu a opařím se čajem, Lucie, postrach ulice, Návštěvníci, Chobotnice z II. patra a další) dostal na povel ansámbl herců, který mu mohl závidět kde kdo. Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická nebo Miroslav Macháček. Díky tomu i ta nejběžnější prkotina ve filmu vyznívá uvěřitelně a realisticky. Nejslabším článkem se tam může zdát scénář volně inspirovaný knihou Stanislava Lema K mrakům Magellanovým. Z pohledu dnešních měřítek je to opravdu film víceméně o ničem. Je ale fakt, že v průběhu sledování mi několikrát na mysl kromě již zmíněného Star Treku přišla 2001: Vesmírná odysea, Solaris, Sunshine nebo Horizont událostí. A to jsou, alespoň co se týče atmosféry, velice slušná měřítka.

Starší sci-fi díla v dnešní době často trpí neaktuálností či určitým zastaráváním. To, co se před padesáti lety pokládalo za moderní prvek a předpověď budoucnosti, může dnes vyznít směšně, až trapně. Tohle překvapivě není problém Ikarie XB 1. Dokážu si představit, že kdyby někdo vyměnil všechny ty čudlíky a páčky za dotykové displeje a v titulcích jméno režiséra Poláka vyměnil za J. J. Abramse, pravděpodobně by mu to i prošlo. I ty efektní lensféry tam jsou. 6 miliónu Kčs, tolik byl rozpočet Ikarie XB 1.

Osobně nedokážu posoudit, jestli to tenkrát bylo moc nebo málo. Faktem ale je, že celý film ani dnes nevypadá příliš zastarale a jen minimálně komicky. Futuristické kulisy, obrazovky, různá hejblátka, promyšlené detaily a překvapivě kvalitní efekty, včetně jakési simulace beztížného stavu. V roce 1963 to musel být vrchol techniky a i dnes musím uznale pokynout hlavou. Paráda. 1963! Znám hromadu novějších filmů, které vypadají podstatně hůř. Až by jeden nevěřil, že tohle mohlo vzniknout v našich luzích a hájích.

Ikarie XB 1 je hardcore sci-fi, které nemá v české kinematografii dodnes konkurenci. Tak si říkám, jestli by něco podobného mohlo u nás vzniknout i dnes. Zřejmě těžko. Kdyby tento film vznikl v Hollywoodu, dodnes by byl považován za nesmrtelnou klasiku. Dana Medřická by byla stejná hvězda jako Ripleyová a obrázky robotka Patrika by děcka nosila na tričkách. Možná je to škoda.

(Visited 116 times, 1 visits today)
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Karel Krajča

Šéfredaktor. Herní fanda, komiksový milovník, blázen do písmenek, hudební nadšenec, herní maniak nebo samozvaný filmový kritik. Tolik zájmů a tak málo času...


KOMENTÁŘE