logo

X-MEN: BUDOUCÍ MINULOST – ZMĚŇTE MINULOST SNADNO A RYCHLE

Po třech letech se na filmová plátna vrátila partička zmutovaných dobrodruhů, kteří se nyní rozhodli udělat divákům v hlavě guláš díky cestování časem. I když se dějová linka samotného příběhu zdá velice jednoduchá, při správném zamyšlení dojdete k názoru, že všechno není tak úplně jak se patří. Xavier, Cyclope nebo vzdálená sestřenice Hulka a doktora Jekylla, rudovlasá Jean Gray – všichni spolu na jednom místě v čase, který se nestal? Anebo stal? Nastartujme nyní šedou kůru mozkovou a pojďme následovat moudrá slova Sherlocka Holmese, jenž říkají, že eliminujeme-li nemožné, tak to, co nám zůstane – jakkoli je to nepravděpodobné – musí být pravda.

Na počátku filmu se nacházíme v době přibližně 10-11 let po filmu X-Men: Poslední vzdor. Sledujeme města zdevastovaná technikou, která nemá v dnešním čase obdoby. Mimozemšťani! Napadne zvídavého diváka někdy v prvních minutách mezi pohodlným usazováním se do sedačky a žvýkáním několika kousků popcornu. Avšak ne, naštěstí o mimozemšťany nejde – takový nápad by přeci přitáhl za vlasy i Patricka Stewarta. Jde o pozemskou techniku zvanou Sentinelové. Že už jste ten název někde slyšeli? Ano, chobotničky v Matrixu se také honosili stejným jménem a dokonce i obdobnou funkcí – vyhledat a zničit. Jenže narozdíl od robotických hlavonožců, tito Sentinelové připomínají spíše Ničitele z Thora nebo blízké příbuzné Iron Mana.

Proplouváme zničující bitvou za doprovodu magicky klidného, a přesto naléhavého hlasu Patricka Stewarta, který nám dává první indicie zdánlivě nekomplikovaného děje. Sleduejeme mladé mutanty, bojující o své právo na život – a na jejich proskakování modrými bublinkami, jenž kdo ví proč, připomínají lokální, záměrně tvořené červí díry, pomocí nichž porážejí zákeřné Niči-teda-Sentinely. Že už tady se začínáte ztrácet? A to jsme teprve začali! Charles Xavier, stále na vozíku a stále naživu, bok po boku svých nejvěrnějších; Storm, Wolverinem a úhlavním (ne)přítelem Ericem Lehnserrem, plánují, jak zastavit válku se stroji, které byly původně navrženy tak, aby vyhledávaly a ničily pouze gen X. Jak už to ale bývá, „někde udělali soudruzi v NDR chybu“ a Sentinely se obrátily i proti lidem, v nichž přebýval gen X, byť jen v latentním stavu. Obětí jsou statisíce, válka nemá konce. Na místě je tedy nejlogičtější řešení, a tím je změnit minulost.

Jak prosté, drahý Watsone! K cestovatelskému guláši jsou třeba dvě podstatné ingredience – krásná Kitty Pryde, u níž se z obyčejného procházení stěnou najednou vyvinula schopnost procházet i časem, a také nezdolatelný Logan – Wolverine. Ten má jako jediný schopnost regenerace, a tudíž mu potencionálně nebezpečný proces přesunu mysli v čase neublíží. Stůl je připraven, příbory na místech, můžeme servírovat. Wolverine se úspěšně probouzí v roce 1975 a hned se ho někdo pokouší zabít. Taková věc dokáže pokazit den, naštěstí pro všechny tuto lapálii zvládne, a vydává se lokalizovat Charlese Xaviera.

Klíčovou postavou pro změnu minulosti ale není Xavier sám, je to spíš jeho bývalá svěřenkyně Raven, známá jako Mystique. Její neuvěřitelné schopnosti měnit podobu, a bohužel také její špatná rozhodnutí, jsou právě těmi drobnými háčky, jenž významně ovlivnily chod dějin. Mystique je třeba nalézt a zabránit jí v jejích záměrech. Jediný, kdo ji může najít, je Profesor X. Mladého Charlese nalezne Logan chodícího, ale přesto mentálně zhrouceného v jeho domě. Charles na první pohled není ničím, co by se alespoň vzdáleně podobalo onomu důstojnému muži v letech.

Je to feťák, pod dohledem a ochranou věrného přítele – modrého dobráka Hanka McCoye. V prvních chvílích není Wolverine vítán. Charles se ohání stejnými slovy, jakými se on sám poprvé představil v jednom zaplivaném baru v prvním díle (X-Men: První třída). Když ale Logan začne postupně narážet na Charlesova citlivá místa ve zubožené duši, donutí to mladého profesora přehodnotit své postoje. Rozhodne se najít svou milovanou Raven a tím zničit nelichotivou budoucnost lidstva i mutantstva…

Tento díl X-Men je především filmem, točícím se nejen kolem změny minulosti, ale také kolem etických dilemat jednotlivých postav. Tak jako se dá říct, že X-Men: První třída se dotýkala v podstatné míře Erica Lehnserra a jeho touze po pomstě, tak druhý díl převádí pozornost na Xaviera. Na konci prvního dílu odchází jeho „jako sestra“ Raven s Ericem, aby společně bojovali za práva mutantů po svém. Eric je ale po atentátu na prezidenta Kennedyho uvězněn, a Raven pracuje na vlastní pěst. Osvobozuje mutanty bojující ve válce ve Vietnamu, a připravuje se na popravu Bolivara Traska, malého muže s velkými plány na genocidu.

Charles se ocitá úplně sám. Škola je zavřená, Raven je pryč. Stala se z ní nebezpečná zbraň. Vzpomínky na první seznámení s touto krásnou, modrou holčičkou se mění na dýky v Charlesově srdci a duši, nemluvě o zradě, jakou mu připravil Eric, v něhož tolik věřil. Bez svých schopností může Xavier chodit, ale pro nalezení Raven se musí pohyblivosti vzdát, a stát se tím známým Profesorem X na invalidním vozíku.

Nejsou to lehká rozhodnutí a větší část filmu Charles doopravdy tápe, zda má Loganovi pomoct změnit budoucnost nebo ne. Ale protože máme rádi happy-endy, a protože herci mají podepsáni smlouvu ještě na třetí díl, Xavier nalezne svůj vnitřní klid a dá tak věci do nového pořádku.

 FAQ pro ty, co se nebojí zeptat

Ve snímku je toho samožejmě mnohem více, o čem bychom mohli sáhodlouze diskutovat, ale nechci dávat až příliš velké sneak-peaky pro ty, kteří jej ještě neviděli. A pro ty, kteří už to štěstí měli, a mají mnoho otázek k ne/zdánlivým nesmyslům v putování časem, nabízím tyto krásná vysvětlení jako jasný důkaz toho, že fantazie fanoušků ani tvůrci nezná mezí, ani pocitu sebezpytování za provedené chyby.

Vybrala jsem dvě otázky, které mi jako jediné vrtaly podstatně hlavou při sledování filmu, a které mi jako jediné právě se svými odpovědmi do hlavy nejdou.

1.    Jakto, že Xavier žije i po událostech, co se staly ve filmu X-Men: Poslední vzdor?
Podle výše zmíněného filmu byl Profesor X zabit labilní Jeane Gray. Ale jak je již v tomto žánru zvykem, smrt není nikdy definitivní. Film předkládá domněnku, že je možné transportovat mysl do jiného těla v kómatu. Podle jedné z myšlenek spoluautorů Posledního vzdoru má tedy Charles dvojče, které se narodilo bez vědomí, a do kterého se mysl Charlese transportovala. A překvapivě je jeho dvojče také bez pohyblivých nohou.

Inu, svět je malý a o náhody tu není nouze

2.    Co se ve skutečnosti stalo na konci filmu? Jakto, že jsou všichni najednou živí a zdraví?
Předpokládám, že po dlouhé konverzaci s Jamesem Cameronem dospěl Bryan Singer k závěru, že všechny chyby se dají vyřešit tím, že se posuneme v čase do alternativní reality. Tudíž poté, co Mystique neudělala, co udělat chtěla, se celá časová linka změnila, a Wolverine se navrátil ne do své reality, jak ji známe, ale do alternativní reality, kde jsou všichni živí a šťastní. Takže zapomeňte na všechny filmy, co jste doposud viděli. Smysl teď dávají jen X-Men: První třída, X-Men: Budoucí minulost a to, co přijde po nich.

Celkově je můj dojem z tohoto filmu i přes mnohé posměšky ryze kladný. Lehká užvaněnost, která by mohla některým náruživým milovníkům akčních scén vadit, je zde vyvážena závěrečným soubojem a nepřekonatelnými Magnetovými triky, které by mu mohl závidět i David Copperfield. Nechat zmizet sochu Svobody? Nuda…Magneto nechá zmizet celý stadion!

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Eva Lassler

Autor. Scénárista bez místa, trekkie, kreslíř, spisovatel, fanda Star Wars a hráč SW: The Old Republic.


KOMENTÁŘE