KICK-ASS 2: NÁŘEZ NA HOLOU PRDEL ABSURDITY

V kině se zčistajasna zjevila dvojka povedené komiksové parodie Kick-ass.  Barevnými plakátky plných pestrobarevných úborů nás k návštěvě kina povzbuzovala pěknou řádku měsíců a osobně jsem se docela těšil. Už jednička si nebrala servítky a superhrdinským filmům ukázala jinou pravdu aneb „jak si navléct kamaše a dostat na prdel.“ Když jsem na dvojku zavítal do letního amfiteátru v Senci na Slovensku, rozhodně jsem nečekal „tyjátr“ plný sprostých slov gradující v parodii na sebe sama dotaženou do dokonalosti. Nebo snad ne?

Před samotnou recenzí chci upozornit na dvě skutečnosti: Millarův komiks, podle kterého je námět filmu, jsem ještě nečetl, takže nemíním srovnávat něco, čemu vlastně nerozumím. Za druhé, za svůj život jsem napsal nějakou tu řádku filmových recenzí a žádná snad nebyla tak sprostá jak tadlencta bude, a proto čteš-li tyto řádky a je ti méně než 15 let… Je mi to buřt.

V jedničce jsme se seznámili s komiksovým geekem Davem Lizewskim, který miluje superhrdiny tak moc, že si v noci navlíká zelenožlutý úbor a na jednoho si na ulicích hraje. Pomocí náhodného videa sdíleného na youtube, kde je vidět, jak nařeže partičce zlodějů, se z něho stane obávaný Kick-Ass aneb „jak češi opět dokonale zaperlili“ – Nářez. Vtip je v tom, že nejčastěji na prdel dostává právě náš hrdina, aby hned zjistil, že na světě není jediný svého druhu a shodou okolností ve stejném městě řádí párek zamaskovaných „pravých“ hrdinů – Tatíček (Big Daddy) a Zabijačka (Hit Girl). Tato otec-dcera variace na Batmana a Robina má zálusk na mafiána Franka D’Amica, otce rozmazleného fracka Chrise (Red Mist). Vše nakonec vygraduje v jedno velkolepé finále….

Dvojka začíná podobným stylem jako díl první s tím rozdílem, že náš hrdina Dave (Aaron Tylor-Johnson) má na hlavě větší květák než v jedničce a Zabijačka Mindy (Chloë Grace Moretz) se nám ocitla v pubertě, kdy se začíná pohybovat mezi chlapci a kamarádit se s připitomělými slepicemi, aby svému poručníkovi slíbila, že lidi už kosit nebude. Průser nastává, když se ukřivděný Chris D’Amico (Christopher Mintz-Plasse) stává superpadouchem Čurákem (Mother Fucker)  – ano čtete dobře – a ten má jediný plán: Zabít Nářeze! Uff.

Kick-ass 2 se veze v podobném duchu jako jednička, takže Čurák se ke svým činům přihlašuje přes známé sociální sítě a vede nábor podivných individuí, aby je mohl navlíknout do legračních kostýmů a hrát si na kreténa. Nářez, aby nebyl pozadu, tak se přidá do spolku jeho fanoušků, které vede Jim Carrey jako tajemný Plukovník Pravdoláska (Colonel Stripes and Stars – tady již nepochopitelný český překlad). Tím vzniká klub blbečků, kteří jako maskovaní řeší své problémy a pomáhají lidem – Spravedlnost navždy!

Ústřední zápletkou ovšem není boj dobra se zlem, ale vztah mezi Zabijačkou a Nářezem, kteří se spojují a stavájí se z nich partneři. To mi připomíná, že v na českém trhu by mohli vystupovat jako maskoti nějakého masokombinátu. Nejen kvůli svému uzeninovému pojmenování (zabijačka a „kuřecí“ nářez ?), ale i proto, že padouchy nejednou namelou na prejt. Největší absurností je fakt, že ač se film tváří jako kravina, jeho realističnost našeho světa z něho přímo čiší a oproti známým superhrdinským záležitostem se stává úplným protikladem. Právě proto tady protečou hektolitry krve, surově zemře spousta dětí, padne hromada sexistických hlášek a ukáže se, jak bezmocná může být policie, pokud se moci chopí jeden „zamindrákovaný zmrd“ a ani si nemusí říkat Čurák.

Pokud můžu alespoň něco srovnávat, bude to scénář a režie. Obojího se oproti jedničce chopil, pro mě nepochopitelný, Jeff Wadlow, který jediným, čím mě v minulosti alespoň trochu oslovil, byla sportovní mlátička Nikdy to nevzdávej. Zbytek jeho tvorby nic moc. Když první díl dávali dokupy Matthew Vaughn a Jane Goldman, kteří spolu pracovali  již na několika filmech, věděl jsem, že to dotáhnou do zdárneho konce. U dvojky mám pocit, že Wadlow místy film vyplňuje sračkami o vztazích mezi spolužáky ve škole, zvracením, průjmy a depresivními záběry na ksichty herců, které si užijeme hromady v připitomělých parodiích typu Twilight nebo Scary Movie. Chybělo mi tam to správné vyvážení akce, vtipu a reality, které první film vyloženě měl a i když se dvojka veze v podobném duchu, na stejnou úroveň je dávat nemůžu. Tuplovaně i proto, že existuje komiksová předloha. Wadlow prostě Vaughn nikdy nebude.

Dvojici Kick-ass filmů nepochopíte, pokud je budete brát jako blbost. Ovšem, když se nad ními zamyslíte, narazíte na skutečnost, že parodují protismyslné aspekty superhrdinských filmů a staví na realitě a bolesti. Dvojka se jen veze na tom, co jednička začala, a tak se můžete těšit na věčně domláceného Nářeze, hláškující Zabijačku, dvě party pitomců v kostýmech a koule, na kterých visí pes. Podtrženo sečteno – Dvojka vás pobaví minimálně stejně dobře jako jednička. Já se bavil skvěle.