ŠPRÝMOVNÉ KOMIKSY JOSEFA LADY

Kdykoliv bloumám českou krajinou, představuji si v časosběrném filmu, jak vypadala kdysi bez lidského zásahu a osídlení. Posléze si přehrávám člověčí kolonizaci, vzestupy i pády našich předků a třeba vřavu velkých bitev, jež se odehrály na té posvátné půdě. Genius loci má na mou duši nesmírný vliv a možná jsem tak trochu tulák po hvězdách. Při vesnických potulkách jenom udiveně sleduji, jakou proměnou prošla klasická dědina a většinou si pro srovnání vybavím malebné pohlednice Josefa Lady…

Podzimní výjevy ze sklizených sadů a polí, plápolající ohně, opékání brambor a pouštění draků. Zimní zasněženou krajinu, jež ukrývá pod bělostný polštář kříže kostelů a menší křížky hřbitovů, hned vedle radostně sáňkujících, či na zamrzlé říčce bruslících děcek. Připomínat stavění sněhuláka a tradiční lidovou zabíjačku je klišé. Léto přinese vodní radovánky, skotačení a ospalé povalování se na hrázi rybníka. Vždy kolem skáče pejsek, kdesi vykukuje kočička a možná vodník na vrbě bafá dýmku.

Je nespornou zásluhou českého malíře Josefa Lady, že nám, jako národu, uchoval jedinečné svědectví o tuzemském venkově dob odvátých. Troufám si tvrdit, že pojem Ladovská zima je široce známý, ale už málokdo bude vědět, že Lada byl jedním ze zakladatelů a průkopníkem českého obrázkového seriálu. Stalo se tak téměř bez povšimnutí v roce 1922, kdy začal v nedělním koutku Českého slova vydávaného Melantrichem vycházet obrázkový příběh Šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše. Jak už to tak bývá, u jednoho seriálu nezůstalo a Lada i přes různá úskalí pokračoval v tvorbě malovaných okének až do roku 1946, kdy byl otištěn cyklus Jak se dělají noviny. Lada samozřejmě pokračoval nadále v práci ilustrátora, malíře, spisovatele a scénografa, kterou až neúprosná Morana přeťala. Ale to už je jiné vyprávění, jež se netýká recenzované látky.

Album Šprýmovné komiksy obsahuje tyto komiksy:

Šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše
Nové dobrodružství Frantíka Vovíska a kozla Bobeše
Šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše II
Kocour Mikeš a jezevčík Šmejk
Dobrodružství Tondy Čutála
Žertovné kousky Frantíka Klinděry
Velkofilm o králíčkovi
Zprávy z Habeše slovem a obrazem
Dobrodružství psa Kuldíka
Dobrodružství Tondy Vyskoče
Jak se dělají noviny
Ladova reportáž Slovíčka o velkém zápase XI. Slovíčkářů – XI. Pilníků 2-2 (1-0)

Výbor Šprýmovné komiksy navazuje na album Nezbedné komiksy, které vyšlo taktéž v nakladatelství Plus. Nová kniha shrnuje do jednoho svazku všechny Ladovy rozsáhlejší komiksy, které publikoval od dvacátých do čtyřicátých let minulého století. Ostatně, podtitul knihy zní Obrázkové seriály z let 1922-1946. Obrázkové příběhy jsou doplněny převážně autorovými původními texty, které byly v dalších vydáních nahrazeny aktuálnějšími  veršovanými komentáři. Publikace je následně rozdělena do tří tematických oblastí. Část první představuje tvorbu určenou dětem, druhá práci pro dospělé a do třetího bloku jsou zařazeny dva komiksy o vzniku novinové reportáže. Bulvár jako řemen!

Samozřejmě není náhodou, že jsem uvedl článek za pomoci vesnice a života na vsi, neboť právě tam se odehrává převážná část Ladových komiksů. Výjimkou z pravidla může být cyklus Jak se dělají noviny a Ladova reportáž… Mimo jiné se budeme usmívat hravé představě, jak lze využít nebo zneužít kouzelnou moc při proměně v jakékoliv zvíře. Američtí Transformeři jsou proti Ladovým postavám pubertální žabaři 🙂 Také se podíváme do nitra černé Afriky a i tam si užijeme moře legrace s tamní exotickou faunou a flórou. Ale vraťme se do našich luhů a hájů, kde se podává k jídlu vepřo knedlo zelo, zapíjené náramně lahodným Kozlem. Komu se ovšem nacionální  zvyklosti  nelíbí, ať si zapíská úplatnému strážníkovi na píšťalku. Možná pak dostane jednu obuškem a přiměřenou pokutu, kterou ruka spravedlnosti propije v místním hostinci. Že se toho za ta léta moc nezměnilo? Pán bůh (Perun) za to zaplať!

Námětem většiny příběhů jsou rozličné taškařice, čertoviny, naschvály a šibalské psí kusy, po kterých následuje sladká odplata. Dobová kritika, jak píše Pavel Kořínek, neměla pro takové pojetí a anekdoty vlídných slov. Jak se tak říká – S recenzenty nejsou žerty, nebo snad s čerty? Nevím, vyjde to možná nastejno „Morálně jest kniha tato závadná: jen špatné a zlé kousky: druh se mstí druhu, nebo oba, Frantík i kozel, vymýšlejí něco někomu jinému. To už není komika – to je výsměch a radost z psiny. Všecko má své meze.“ Toliko tedy dobový kritik a teoretik dětské literatury Hanuš Sedláček v recenzi z roku 1930. Nu, co dodat? Bráno dnešní optikou, jsou Ladovy vtipy komorně inteligentní. Zkrátka a dobře, časy se mění. Humor je kořením života a kluci jsou pořád stejní, díky Bohu, a je naivní domnívat se, že z toho někdy vyrostou. Nakonec jsem i své morální ponaučení nalezl – Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se dojde pro točeného Kozla 🙂

Šprýmovné komiksy Josefa Lady (1887-1957) jsou veřejně dostupným strojem času, který nechává čtenáři nahlédnout nejen do proměn a vývoje českého komiksu. Cesta, kterou komiks ušel za oněch bezmála sto let, je mnohdy trnitá, přesto pestrá a poučná. Ladovy obrázkové příběhy vyhlíží v dnešní době archaicky a zhusta využívají spodního doprovodného textu. Soudobé promluvové bubliny jsou ještě nesmělé a v plenkách, nicméně již vystrkují nesmělé růžky (obliny). Za drobné zastavení a pozornost stojí fakt, že komiks Nové dobrodružství Frantíka Vovíska a kozla Bobeše, přinesl v třetí epizodě v roce 1927 vedlejší postavu kocoura Mikeše. Budoucího Ladova antropomorfního superhrdinu v botách 🙂

Nejsem si jist, nakolik dalece lze srovnávat moderní komiks s jeho dávným předchůdcem. Osobně se domnívám, že ono poměřování by bylo stejně hloupé, jako porovnání černobílé grotesky z éry němého filmu a současného hollywoodského bijáku v 3D. Mluvím zde o vizuální stránce věci, nikoliv morálním poselství. Naopak, jestliže jde o můj názor, jsem si zcela jist, že nebýt těch prvních pionýrů, kteří položili základní kameny žánru, mezi které určitě Josef Lada patřil, nebyl by aktuální komiks tím, čím je. Ani nynější film, když už jsem u toho, by neexistoval bez původních neozvučených humoresek. Generační a tvůrčí kauzalita se nedá jen tak popřít a šmahem sobeckého dnes zapomenout, doufám. Josef Lada patří rozhodně do zlatého fondu české kultury a pomyslného panteonubohů zasloužené síně slávy. Závěr knihy patří erudovanému doslovu Pavla Kořínka, ale pokud se jedná o můj úsudek, tak si jsem naprosto jistý, že kreslené vtipné příběhy vypovídají o minulosti a současnosti mnohem více, než vědecké studie. Dejme jim šanci a zasmějme se. Mordygól element!

Knihu Šprýmovné komiksy vydalo nakladatelství Plus ve společnosti Albatros Media a. s. v roce 2016. Určeno pro čtenáře od 15 let.